Z nebe se pomalu snášel padák v barvách Red Bullu. Jakmile se noha parašutisty dotkla rozpáleného písku, dalo se do pohybu devadesát závodníků z šestatřiceti států oblečených do černých neoprénů - v teplotě kolem třiceti stupňů a v záři poledního tropického slunce prožili před startem horkou chvilku. Proběhli špalírem mohutně povzbuzujících diváků a vrhli se do vln jižního Atlantiku. Mezi plavci se pohyboval i člen české štafety Jan Řehula: "Dokázal jsem si vybojovat slušnou startovní pozici, do vody jsem skákal skoro první. Asi po dvě stě metrech byla bójka, kde se to už pořádně vařilo, protože startovní pole se za tak krátkou dobu nestačilo roztrhat."

Beach break swimming vyhrál třiadvacetiletý Australan Ky Hurst, čtyřnásobný vítěz australského Surf IRONMANA. Dokázal nejrychleji uplavat čtyřkilometrový úsek v divokých vlnách a silných proudech, který byl ještě zpestřený výlezem a šestimetrovým skokem z útesu. "Asi sto metrů před výlezem jsme chytil vlnu a svezl se po ní, tím jsem se dostal před větší skupinku plavců a na útes jsem vylezl jako druhý. Chtěl jsem vidět co to s člověkem udělá, tak jsem se nechal schválně jedním soupeřem předběhnout." Popisuje Řehula svůj výkon. "Můstek byl sice postavený z lešení, ale pod ním trčeli ostré útesy, kdybych skočil na špatnou vlnu, tak by mě to tam pěkně pomlátilo." Naštěstí Honza skočil dobře a mohl plavat dál.

Druhá polovina plavání vedla mezi malými ostrůvky, od kterých se vysoké vlny odráželi a vraceli se zpět do moře, k tomu se ještě přidali silné pobřežní proudy. "Bylo to jak na houpačce!" Dodává ještě Řehula. Z vody nejlepšího plavce Hursta doprovázel Američan Chad Carvin, další závodníci z vody vylézali s větším zpožděním. Na čtyřiadvacátém místě se dočkali i fanoušci Jana Řehuly, nabral šestiminutovou ztrátu a uháněl předat štafetu svému kolegovi. "Bohužel jsem si nevzal neoprén, který pro mě mohl být výhodou, i tak jsem z umístěním i s časem spokojen."

Na druhém úseku se představili nejlepší bikeři světa. Radim "Rádes" Kořínek zažil dvakrát i atmosféru olympijského závodu. V Riu převzal od Jana Řehuly pomyslný štafetový kolík a vyrazil na čtyřicetikilometrovou trať s převýšením 1150 metrů a s cílem na vrcholku hory Pedra Bonita. Hned z pláže museli bikeři vystoupat o 700 metrů výš do míst, kde stojí Monumento, socha Ježíše Krista a asi nejznámější artefakt Rio de Janeira. Radim tudy projížděl na 21. místě se ztrátou 13 minut a devíti sekund na vedoucího Australana Sida Taberlaye. Na Corcovado - Cukrovou homoli vede železnice, po které museli závodníci sjíždět dolů. Hrozilo jim nebezpečí, že jejich přední kolo uvízne mezi kolejemi, ale Radim Kořínek to zvládl bez problémů. Potom trať pokračovala zvlněným terénem v tropickém pralese.



Nejlepšího času z horských kol dosáhli Italové zásluhou ex-vítěz z Transalpu Rolanda Staudera, který porazil i olympijského vítěz a mistr světa Francouze Juliene Absalona. Třetí nejlepší čas si vyšlapal člen vedoucí Australské Štafety Sid Taberlay, který tak zvýšil náskok svého týmu. Hodně se čekalo i od Španěla Jose Antonia Hermidy, který vyjel 12. nejlepší čas a byl o pět minut horší než Stauder. Radim Kořínek na 28. místě ztrácel bezmála devět minut, ale novodobému Ikarovi s plátěnými křídli předával jako 22.

Muselo se čekat na dobrý vítr, který se v Riu mění každým okamžikem. Pro špatné povětrnostní podmínky byl let ještě zkrácen o průlet kolem Monumenta, na který se letci těšili nejvíce. Startovalo se gunderssenovou metodou podle dosažených časů z předchozích částí závodu. Nejlépe letěl mistr světa z 98. Němec Guido Gehrmann.

Třetí člen naší štafety Přemysl Beneš odstartoval se svým závěsným kluzákem z Pedra Bonita se ztrátou nějakých 16 minut na prvního letce. Vzduch v okolí Rio de Janeira zná, vždyť zde startoval už v roce 2002 při světovém poháru. Po necelé hodině Přemysl měkce dosedl na pláž Ipanema, dokázal udržet 22. pozici a předal poslednímu z naší štafety, ale v době jeho přistání už na trati v sypkém písku bojovala trojice jiných závodníků o první příčku.

Domácí Kanárci toužili po vítězství, Raimundo Nonato se snažil zlikvidovat devítiminutové manko. Zaběhl svůj životní výkon, ale v cíli se radovali Australané. Courtney Atkinsonovi stačil náskok z předchozích disciplín k udržení první příčky, do cíle na pláži Copacabana doběhl pouhých 30 sekund před Nonatem. Třetí místo vybojovat nejlepší běžec dne Michi Buchleitner z Rakouska.

Dvacetikilometrový psychicky i fyzicky náročný běh absolvoval za český tým mistr republiky v duatlonu a terénní Xteře Jan Kubíček. Nejprve se běželo po pláži Ipaneme, následoval asfalt, který jakoby připravoval běžce před vstupem na nejznámější pláž světa. Na Copacabaně už nastalo opravdové peklo. Kubíček začal výborně, dokonce se propracoval na 21. místo, ale finišoval na 26. pozici, kterou všichni členové štafety hodnotí jako slušný výsledek. "Jsme rádi že jsme mohli zažít tu fantastickou atmosféru karnevalového města." Vzkázal za tým Jan Řehula.

Autor: Petr Mach
www.xterra.cz