Z nebe se pomalu snášel padák v barvách Red Bullu. Jakmile se noha
parašutisty dotkla rozpáleného písku, dalo se do pohybu devadesát
závodníků z šestatřiceti států oblečených do černých neoprénů - v
teplotě kolem třiceti stupňů a v záři poledního tropického slunce
prožili před startem horkou chvilku. Proběhli špalírem mohutně
povzbuzujících diváků a vrhli se do vln jižního Atlantiku. Mezi plavci
se pohyboval i člen české štafety Jan Řehula: "Dokázal jsem si vybojovat
slušnou startovní pozici, do vody jsem skákal skoro první. Asi po dvě
stě metrech byla bójka, kde se to už pořádně vařilo, protože startovní
pole se za tak krátkou dobu nestačilo roztrhat."
Beach break swimming vyhrál třiadvacetiletý Australan Ky Hurst,
čtyřnásobný vítěz australského Surf IRONMANA. Dokázal nejrychleji
uplavat čtyřkilometrový úsek v divokých vlnách a silných proudech, který
byl ještě zpestřený výlezem a šestimetrovým skokem z útesu. "Asi sto
metrů před výlezem jsme chytil vlnu a svezl se po ní, tím jsem se dostal
před větší skupinku plavců a na útes jsem vylezl jako druhý. Chtěl jsem
vidět co to s člověkem udělá, tak jsem se nechal schválně jedním
soupeřem předběhnout." Popisuje Řehula svůj výkon. "Můstek byl sice
postavený z lešení, ale pod ním trčeli ostré útesy, kdybych skočil na
špatnou vlnu, tak by mě to tam pěkně pomlátilo." Naštěstí Honza skočil
dobře a mohl plavat dál.
Druhá polovina plavání vedla mezi malými ostrůvky, od kterých se vysoké
vlny odráželi a vraceli se zpět do moře, k tomu se ještě přidali silné
pobřežní proudy. "Bylo to jak na houpačce!" Dodává ještě Řehula. Z vody
nejlepšího plavce Hursta doprovázel Američan Chad Carvin, další
závodníci z vody vylézali s větším zpožděním. Na čtyřiadvacátém místě se
dočkali i fanoušci Jana Řehuly, nabral šestiminutovou ztrátu a uháněl
předat štafetu svému kolegovi. "Bohužel jsem si nevzal neoprén, který
pro mě mohl být výhodou, i tak jsem z umístěním i s časem spokojen."
Na druhém úseku se představili nejlepší bikeři světa. Radim "Rádes"
Kořínek zažil dvakrát i atmosféru olympijského závodu. V Riu převzal od
Jana Řehuly pomyslný štafetový kolík a vyrazil na čtyřicetikilometrovou
trať s převýšením 1150 metrů a s cílem na vrcholku hory Pedra Bonita.
Hned z pláže museli bikeři vystoupat o 700 metrů výš do míst, kde stojí
Monumento, socha Ježíše Krista a asi nejznámější artefakt Rio de
Janeira. Radim tudy projížděl na 21. místě se ztrátou 13 minut a devíti
sekund na vedoucího Australana Sida Taberlaye. Na Corcovado - Cukrovou
homoli vede železnice, po které museli závodníci sjíždět dolů. Hrozilo
jim nebezpečí, že jejich přední kolo uvízne mezi kolejemi, ale Radim
Kořínek to zvládl bez problémů. Potom trať pokračovala zvlněným terénem
v tropickém pralese.
Ilustrativní foto (Jamie Withmore na Havaji)
Nejlepšího času z horských kol dosáhli Italové zásluhou ex-vítěz z
Transalpu Rolanda Staudera, který porazil i olympijského vítěz a mistr
světa Francouze Juliene Absalona. Třetí nejlepší čas si vyšlapal člen
vedoucí Australské Štafety Sid Taberlay, který tak zvýšil náskok svého
týmu. Hodně se čekalo i od Španěla Jose Antonia Hermidy, který vyjel 12.
nejlepší čas a byl o pět minut horší než Stauder. Radim Kořínek na 28.
místě ztrácel bezmála devět minut, ale novodobému Ikarovi s plátěnými
křídli předával jako 22.
Muselo se čekat na dobrý vítr, který se v Riu mění každým okamžikem. Pro
špatné povětrnostní podmínky byl let ještě zkrácen o průlet kolem
Monumenta, na který se letci těšili nejvíce. Startovalo se
gunderssenovou metodou podle dosažených časů z předchozích částí závodu.
Nejlépe letěl mistr světa z 98. Němec Guido Gehrmann.
Třetí člen naší štafety Přemysl Beneš odstartoval se svým závěsným
kluzákem z Pedra Bonita se ztrátou nějakých 16 minut na prvního letce.
Vzduch v okolí Rio de Janeira zná, vždyť zde startoval už v roce 2002
při světovém poháru. Po necelé hodině Přemysl měkce dosedl na pláž
Ipanema, dokázal udržet 22. pozici a předal poslednímu z naší štafety,
ale v době jeho přistání už na trati v sypkém písku bojovala trojice
jiných závodníků o první příčku.
Domácí Kanárci toužili po vítězství, Raimundo Nonato se snažil
zlikvidovat devítiminutové manko. Zaběhl svůj životní výkon, ale v cíli
se radovali Australané. Courtney Atkinsonovi stačil náskok z předchozích
disciplín k udržení první příčky, do cíle na pláži Copacabana doběhl
pouhých 30 sekund před Nonatem. Třetí místo vybojovat nejlepší běžec dne
Michi Buchleitner z Rakouska.
Dvacetikilometrový psychicky i fyzicky náročný běh absolvoval za český
tým mistr republiky v duatlonu a terénní Xteře Jan Kubíček. Nejprve se
běželo po pláži Ipaneme, následoval asfalt, který jakoby připravoval
běžce před vstupem na nejznámější pláž světa. Na Copacabaně už nastalo
opravdové peklo. Kubíček začal výborně, dokonce se propracoval na 21.
místo, ale finišoval na 26. pozici, kterou všichni členové štafety
hodnotí jako slušný výsledek. "Jsme rádi že jsme mohli zažít tu
fantastickou atmosféru karnevalového města." Vzkázal za tým Jan Řehula.