Troufám si říci, že mnohé, zde uvedené, lze využít i při jiných aktivitách převážně vytrvalostního typu, jako třeba běžky,
skialp či horská turistika, které jsou v tomto období hojně využívány ať už pro příjemnou a vítanou změnu, či jako součást
přípravné fáze na další sezonu. Výživa již není jen nedílnou součástí přípravy profesionálů, ale stále více i
amatérských sportovců, kteří si uvědomují její důležitost a vliv na celkovou výkonnost.
Ke stolu děti, oběd! :^)
OBECNĚ:
Nejdříve je třeba si uvědomit, o jaký druh zátěže půjde. To znamená, zda se bude jednat o sportovní, závodní či ryze
rekreační výkon. Dalším kritériem je doba trvání zátěže. Od krátkodobé přes střednědobou až po dlouhodobou.
Tyto faktory ovlivňují způsob získávání energie v organismu.
Cyklisté by měli konzumovat dostatečné množství sacharidů, které se uvolňují pomaleji, a tudíž s nižším glykemickým indexem.
Množství je dáno energetickým výdejem a tedy dostatečným a efektivním obnovením glykogenových zásob ve svalech a v játrech.
Nezapomínejme také na odpovídající přísun bílkovin, jenž slouží k rychlé regeneraci našeho organismu.
Vytrvalci, kteří se pohybují převážně v aerobním pásmu, by měli mít lehce zvýšený přísun tuku. Samozřejmě je důležité
určité množství aerobní práce, aby nedocházelo k zbytečnému ukládání do tukové tkáně. Naopak cyklisté, kteří se pohybují
převážně v anaerobním pásmu, (většinou se jedná o krátkodobou zátěž), by měli mít příjem tuku snížený na minimum.
CO PŘED:
|
Obecné zásady: |
|
V den závodu (před tréninkem) by mělo být poslední hlavní jídlo 3-4 hodiny před výkonem, nejpozději však 2 hodiny.
Je důležité, aby trávení a vstřebávání proběhlo co nejlépe, což při kratším odstupu může způsobit potíže, a to hlavně
při sportu s vysokou intenzitou. Dochází k problémům se zásobování krví, žaludečním a střevním potížím. Strava by měla
obsahovat převážně sacharidy s nízkým glykemickým indexem. Je to z důvodu zabránění rozkolísání hladiny krevního cukru.
Pro nejlepší výsledek by mělo jít o směs monosacharidů (glukóza - hroznový cukr), dysacharidů (sacharóza) a polysacharidů
(maltodextriny, škrob), jež zpomalí vstřebávání a sníží hyperglykemickou (vysoký nárůst krevního cukru) a hypoglykemickou
reakci (pokles krevního cukru). Dále by strava měla mít nízký obsah bílkovin a tuků. Doporučuji vyvarovat se mléčným výrobkům.
|
|
Konkrétní doporučení: |
|
Ideální jsou ovesné vločky (kaše), cornflakes, piškoty, rozinky, ovoce, džus, glukopur a dokonce i rýže třeba s přesnídávkou.
Záleží jen na vaší fantazii a samozřejmě chuti. Doporučované množství sacharidů se pohybuje kolem 5g/kg váhy (zátěž delší než 1h).
Osobně však zastávám obsah cukrů kolem 2g/kg váhy. Je dobré si to samozřejmě vyzkoušet v tréninku.
V období 60 - 30 min před výkonem nekonzumujte nic.
Těsně před začátkem cca 15 - 5 min, je vhodné doplnit cukry s vysokým glykemickým indexem. Ideální je forma nápoje.
Po loňské sezóně, v niž jsem tuto metodu praktikoval, musím sní jen souhlasit a doporučit ji. Pokud použijete výrobek
renomované značky a kvality, nezaznamenal jsem žádné obtíže, ba naopak. Množství se pohybuje mezi 1 - 2 g/kg váhy,
doporučuji 0,7 - 1g/kg. Nezapomínejte ani na dostatečné doplňování tekutin a minerálů.
Co se doplňku týče, je to opět dost individuální. Určitě nic nezkazíte BCAA, minerálama, kofeinem, MCT, L-Carnitinem.
Jejich množství je dobré konzultovat s odborníkem a samozřejmě opět vyzkoušet v tréninku.
|
CO PŘI:
|
Obecné zásady: |
|
Typ a množství přijaté stravy během výkonu, je velmi individuální a musí být předem ověřeno v tréninku. Jídlo může mít pouze tekutou formu.
Obecně lze říci, že by nemělo obsahovat velké množství tuku a bílkovin. Takže tolik oblíbené tatranky, čokoláda, nebo pečivo, salám či sýr, nejsou úplně vhodné. Důležitá je i doba trvání zátěže.
|
|
|
|
Rozdělení dle doby zátěže:
|
|
|
Vysoce intenzivní zátěž s dobou trvání do 2 hodin |
|
|
Hlavním zdrojem energie jsou sacharidy. Proto je důležitý jejich vysoký příjem, který tvoří kolem 60% celkového příjmu.
Tuky držíme pod hranicí 20%, jelikož by mohlo docházet k jejich usazování.
Co se bílkovin týče, je jejich příjem velmi důležitý. Pohybuje se kolem 25-30%. Silově rychlostní
zátěž a její kvalita, je přímo úměrná podílu svalové hmoty, které je o trochu více než u klasických vytrvalců.
Další důvod je poškození svalové hmoty a její regenerace, a to hlavně při vyčerpání glykogenových zásob, kdy dochází
k jejímu rozkladu a přeměně na energii.
Při tomto druhu zatížení, buďte opatrní s množstvím jídla před začátkem zátěže.
|
|
|
Středně intenzivní zátěž o délce 1,5 a více hodin |
|
|
Půjde převážně o aerobní výkon. V prvních cca 2 hodinách, jsou využity jako hlavní zdroje energie glykogen a tuky.
Po uplynutí této doby se hlavním zdrojem stává tuk. To znamená, že celkový příjem energie je tvořen ze 60 sacharidy,
20 - 30 % tuky a 15 - 20% bílkovinami.
|
|
Konkrétní doporučení: |
|
Při dlouhodobém výkonu je vhodné doplňovat energii každých 20 - 30 minut. Jak už jsem se zmínil, její typ a množství je velmi individuální
a vychází ze zkušeností, které nasbíráme v tréninku. (Každopádně by měla být přijata dříve, než dojde k tolik zmiňovanému hlaďáku, tedy pocitu
hladu a žízně.)
Za ideální doplňky stravy se považují energetické tyčinky a tablety, gely, ovoce (banány, pomeranče, jablka), sušené meruňky, rozinky apod..
Výhoda speciálních energetických tyčinek je v jejich složení, chuti a samozřejmě balení. Nevýhodou mnohdy zůstává jejich vysoká cena.
Energetické gely se nemusí kousat a vstřebávají se rychleji než pevná strava. To znamená, že opouštějí rychleji žaludek a tak máte rychlejší
obnovu energie. Opět je nevýhodou jejich cena a velmi často, při pravidelném užívání, jak se říká "lezou krkem". Co se poměru sacharidů
týče, za ideální se považuje 50/50, což znamená kombinaci jednoduchých sacharidů - rychlý zdroj energie a polysacharidů - pomalejší zdroj
energie. Je to proto, že jednoduché cukry dodají energii rychleji než polysacharidy, které mají pomalejší, ale dlouhodobější účinek. Bohužel
takových výrobků je na trhu velmi málo a proto se musí často kombinovat hned z několika zdrojů. V nabídce převažují hlavně výrobky s vyšším
obsahem jednoduchých cukrů. Další důležitou složkou jsou tekutiny a minerály. Doporučuji mít v jednom bidonu iontový nápoj (poměr dle
doporučení výrobce) a v druhém čistou vodu. Použití čistě jednoduchých sacharidů se hodí na v závěru výkonu.
|
CO PO:
|
Obecné zásady: |
|
Nesmíme zapomínat ani na fázi po výkonu. Jde o doplnění vydané energie a použití speciálních doplňků výživy, které urychlí
celkovou regeneraci organismu. Udržíme tím tak naší výkonnost, a to hlavně v případě několika denních závodu či vyjížděk.
|
|
Konkrétní doporučení: |
|
Ihned po výkonu doporučuji použít BCAA v dávce 3-5 g.
Do 2 hodin po výkonu přijmeme sacharidy, převážně jednoduché, v množství kolem 50g za hodinu. Opět není problém použít
stravu v tekuté podobě, tedy nějaký sacharidový nápoj. Na trhu je jich celá řada. Pozor jen na použití tekutiny k rozmíchání.
Určitě se vyvarujte mléka (je dost často doporučováno výrobci) a použijte raději vodu, nebo džus.
Postupně přecházíme na polysacharidy v celkovém množství kolem 600g, rozdělené do malých dávek. Toto množství je obecné doporučení.
Je odvislé od vaší váhy a samozřejmě intenzity a trvání zátěže. Opět nezapomeňte vše vyzkoušet a otestovat mimo závod.
Pozor také na zbytečné velké množství tuků a vlákniny.
|
Související články:
Glikemický index
|