Bajk.cz - Putování po Rakousku

Prvních asi 45 km jedeme převážně z kopce a většinu cesty až do Passova tak jedeme rychlostí přes 30 km/h. V Passově jsme v 11,³⁰ , projíždíme přes náměstí,zastavujeme nejdřív u jedné a pak u druhé řeky a bloumáme, která je Dunaj a která Inn - obě jsou totiž stejně veliké a tak konečný slovo mají až cedulky na mostě a mapa. Nacházíme nějakou cyklostezku vedoucí do Schrändingu - skvěle aspoň nemusíme po silnici. Jedeme podél Innu po cyklostezce s perfektním povrchem a potkáváme spousty cyklistu`, kteří jedou jen tak nebo natežko jako my. Kousek s námi závodí nějaký kluk, odolávám, ale stejně ho kousek dál předjíždíme - nemá moc velkou výdrž, a tak nám už jen mává a směje se. Dáváme krátkou pauzu na oběd a za začínajícího pařáku dojíždíme do Schrändingu. Tady vede podél cyklostezky málo frekventovaná silnice, a tak se rozhodujeme jet po ní. Provoz sice po chvíli začíná houstnout, ale pokračujeme dál po silnici, protože nám mezitím stezka zmizela z dohledu a ukazatel nikde. Musím říct, že to ale není nic hrozného - řidiči tu jsou nesmírně slušný a vždycky nás objedou velikým obloukem, případně zpomalí na naši rychlost a nedělají z toho nějakou tragedii. To mně připomnělo jednoho troubu, s kterým jsem se setkal v Praze a dali jsme si pěstí jenom proto, že jsem mu nechtěl a nemohl uhnout a musel za mnou jet nekonečných 50m.

Horší ale je, že začíná docházet voda, a tak musíme hledat nějakou benzinku. Bohužel ale žádná z těch co míjíme nemá WC nebo nějaký kohoutek s pitnou vodou. Úspěch tak máme až asi u čtvrté, kde se ještě pro jistotu ptám, jestli si můžem nabrat a jestli je to pitná voda. Obsluha mě ujiťuje, že ano, a tak doplňujeme plné nádrže (vodou) a frčíme dál. Kolem třetí dojíždíme do Braunau, kde mírně kufrujeme, protože mě mate, že asi 3krát míjíme tabuli označující konec města. Naštěstí se vydáváme správným směrem a s konečnou platností určujeme dnešní cíl - Salzburg.

Jedeme po dost široké a kvůli horku nepříjemné silnici, a tak na jedné křižovatce hledám v mapě nějakou lepší cestu po vedlejších silnicích. Kousek od nás zastavuje chlapík v bavoráku a snaží se mi pomoci, protože si myslí, že jsme se ztratili. Když ho ujišťuji že ne, tak aspoň doporučuje odbočit a jet asi po 300m doleva - musím říct, že je to bylo příjemné zpestření. Jedem po úzké asfaltce mezi loukami a kocháme se okolní krajinou. Po několika kilometrech sice opět najíždíme na hlavní, ale krajina je už kopcovitější, a tak je cesta pestřejší. O několik kilometrů dál vidíme poprvé Alpy - nejsou to sice nějaké třítisícovky, ale i tak je to pro středoevropana nádherný pohled. Uhýbáme z hlavní kvůli zákazu vjezdu cyklistům (nevšiml bych si ho kdyby na mě jeden z řidičů nezatroubil) uhýbáme k Salzachu do Obrdorfu. Dojíždíme k docela zajímavému mostu a rozhodujeme se jet po cyklostezce podél Salzachu - mate mě ale dost chaotická mapa, která není orientovaná S-J ale podle řeky . Přesto ale nalézáme podle intuice správnou cestu a vyrážíme podél řeky do Salzburgu.

Do města dojíždíme po cyklostezce. Nemá sice nejlepší povrch, ale zase vede ve stínu a v chládku kolem vody. Míjíme spousty cyklistů a běžců a nejsou překvapením ani celé rodiny s dětmi - ty nejmenší se vezou na jakémsi přívěsu. Salzburg samotný nás už z dálky vítá bíle svítícím hradem na kopci nad řekou. V městě pak panuje čilý cyklistický ruch na propracované síti cyklostezek - Praha by se zde mohla učit. Kousek pod hradem dáváme pauzu. Pijeme a koukáme na protější břeh, kde se koná jakýsi trh. Je půl deváté a tak se rozhodujeme vyrazit kousek z a město a postavit stan. Daří se nám to pár kilometrů za městem u malé říčky, kde nám dělají společnost kachny. Vašek se ještě koupe v řece a kolem desáté usínáme.