Nocleh u jezírka
Innsbruck
Brennerpass
Brixen
údolí Val Gardena
Passo Sella
Sasso Lungo
Passo Pordoi
Arraba
Passo Pordoi večer
|
1. den: neděle 14. července 2002
Ze Svratky odjíždíme ve 23.25 auty přes Pelhřimov, Tábor, hraniční přechod Strážný a
Passau do rakouské obce Dietraching poblíž Braunau, kam přijíždíme v 9.00. U přátel
necháváme zaparkované auto s přívěsem. Šetříme tím 100 km jízdy od hranic. Jede nás pět
(Blanka, Jana, Piki, Vašek st., Vašek ml.). Po krátkém pohoštění a přípravě kol vyrážíme
na první etapu v 11.00. Do blízkého Moosbachu jedeme po zbrusu nové cyklostezce a v
prvním větším městě Mattighofen (454 m n.m.) děláme krátkou přestávku. Ve 13.50 přijíždíme
k jezeru Obertrumsee. Je příjemné počasí s teplotou 19°C. Hned za Bergheimem najíždíme na
tauernskou cyklostezku podél Salzachu a po ní projíždíme pohodlně Salzburg (420 m n.m.).
Ještě ve městě přejedeme na druhý břeh a pokračujeme směrem na Bad Reichehall. Necelé 3
km před tímto bavorským lázeňským městem zajíždíme do lesa a nacházíme krásné místo u
jezírka pro nocleh. Je 18.40, pohodlně se myjeme a stavíme stany. V noci prší.
Délka etapy: 70 km
Zážitek dne: nalezení krásného místa pro spaní
2. den: pondělí 15. července 2002
Ráno už neprší, vstáváme výjimečně později až v 7.15, protože jsme minulou noc strávili
jízdou v autě. Snídáme přímo na místě, je příjemných 15,4°C. V 9.45 vyrážíme přes Bad
Reichenhall (473 m n.m.) směrem na Lofer, ale v obci Schneizlreuth zjišťujeme, že má
Jana prázdné přední kolo. Samozřejmě, že nacházíme v plášti zapíchnutý střep. Je přesně
11.00. Duši bez demontáže kola lepíme a v 11.30 opět nasedáme. Projíždíme městečky
Steinpass a Unken. Pověstnému obtížnému úseku cyklostezky se vyhýbáme a jedeme raději
po silnici. Přijíždíme k řece Saalach, kde se už nechá jet po pohodlné písčité stezce
a při tom pozorujeme vodáky na kajacích a raftech. Je slunečné počasí a teplota se drží
na 22°C. Přijíždíme do Loferu (639 m n.m.), kde podnikáme první nákup v marketu Spaar a
zdá se nám proti loňsku lacino, což asi doopravdy způsobuje silnější koruna vůči euru.
Přes Pass Strub (677 m n.m.), Waidring a Erpfendorf jedeme po výborné stezce do města
Sankt Johann (660 m n.m.), kam dorážíme v 17.45. Počasí nám pořád přeje. Těsně před
osmou projíždíme kolem obce Ellmau (804 m n.m.), nejvyššího bodu etapy. Ve 20.30 přijíždíme
na místo, kde jsme nocovali minulý rok. Zajíždíme však za les a na louce u potůčku
stavíme stany. Večerní teplota je 17,9°C a v noci opět prší.
Délka etapy: 77 km
Zážitek dne: zjištění, že je v cizině levněji
3. den: úterý 16. července 2002
Vstáváme už normálně v 6.00, je polojasno 14,4°C a jsou vidět vrcholky okolních hor.
Vyrážíme v 7.30, na nádraží v Brughäuslu bereme vodu. Projíždíme Wörglem (513 m n.m.) a
tápeme, jak se nejlépe dostat na innskou cyklostezku a ptáme se německy kolegů na kolech
s bagáží. Brzy poznáváme, že to jsou Poláci jedoucí do Francie, a tak další konverzace už
je vedena česko-polsky. Dochází i k výměně vzácných tekutin – moravské slivovice za polskou
vodku. Shodujeme se, že nejlépe bude jet do Kundlu. Tady přijíždíme k Innu. Jedeme přes
městečka Kramsach, Brixleg a motáme se různými podjezdy. V obci Strass ještě trochu
bloudíme u kláštera, ale ve 13.15 už jsme v Jenbachu. U hřiště pro metanou odpočíváme a
ve 14.30 vyjíždíme dál. Míjíme Stans, navštěvujeme nádvoří kláštera a míříme přes Terfens
a Wattens do historického města Hall (574 m n.m.), kde zajíždíme do centra. Potom již
vjíždíme do Innsbrucku (574 m n.m.) a v 19.15 začínáme večeřet. Dál už nepokračujeme a
poblíž sportovního areálu stavíme v lesíku stany. Je tam hodně mravenců, kteří nám lezou
i do stanů. Večer je příjemné teplo - 17,4°C, ale celou noc hodně prší.
Délka etapy: 80 km
Zážitek dne: zastávka s Poláky
4. den: středa 17. července 2002
Vstáváme v 6.00, ale při balení stanů opět začíná pršet, a proto zalézáme zpátky a až
v 8.30 konečně vyrážíme do Innsbrucku. Stále jedeme po dobré stezce, teplota je nižší -
14,5°C, ale mraky se začínají protrhávat a objevují se vrcholky okolních hor. Hodně času
věnujeme prohlídce historického centra Innsbrucku. Navštěvujeme okolí Zlaté stříšky,
Hofburg a Maxmillianovu hrobku. Polední siestu trávíme v parku. Jana má však podruhé
defekt, zase úlomek skla. Zastavujeme se ještě v informačním středisku a posíláme domů
emaily. Potom již ulicemi Maria Theresia Strasse s triumfálním obloukem, Leopoldstrasse
a Brennerstrasse opouštíme střed města. Piki chce ještě navštívit zámek Ambrass, ale ten
je moc stranou, a tak v 15.30 odjíždíme z Insbrucku. Zastavujeme ještě na kopci nad městem
v menším informačním středisku. Po staré brennerské silnici se nám jede docela dobře,
několikrát se křižujeme s dálnicí, která vede místy po vysokých mostech. V obci Mühlbachel
nás zastihuje hustý déšť a musíme být asi 2 hodiny schováni pod přístřeškem u hotelu. Až
ve 20 hod. můžeme pokračovat, pokoušíme se najít suché místo pro stany pod dálničním
mostem, ale prostor je oplocen a slouží jako skladiště. Nakonec Vašek ml. objevuje dobré
místo u mobilního vysílače. Ve 21.00 stavíme stany.
Délka etapy: 37 km
Zážitek dne: prohlídka Innsbrucku
5. den: čtvrtek 18. července 2002
Vstáváme v 6.30, čekáme až přestane mrholit. Je chladněji - 12°C, protože jsme již výše.
Máme krásný výhled do údolí a v 7.30 nasedáme na kola. V 7.40 projíždíme obcí Matrei, kde
nakupujeme naposledy rakouské potraviny v marketu M-Preis. V 8.30 projíždíme městečkem
Steinach (1048 m n.m.). Na začátku Brennerpassu (1375 m n.m.) vidíme hlídat silnici
policisty se samopaly, asi někoho hledají a zablokovali proto hranice. I po nás se dívají.
U vrcholové cedule se fotíme v 11.15 a začínáme sjíždět do Itálie. Ve 13.15 zastavujeme ve
městě Vipiteno /Sterzing/ (948 m n.m.). Potkáváme tam dva české cykloturisty z Kojetína,
kteří podnikají podobnou cestu Evropou – Maďarsko, Slovinsko, Itálie. Asi 5 km za Vipitenem
zajíždíme k řece Izarco, myjeme se, pereme a sušíme stany a spacáky. V 15.30 odjíždíme
směrem na Bressanone /Brixen/ (561 m n.m.). Počasí je krásné, slunečno a teplota přes
23°C. V Brixenu nalézáme snadno podle ukazatelů Havlíčkův domek, u kterého se fotíme. Za
městem Chiusa /Klausen/ (523 m n.m.) pro nás začínají skutečné horské etapy, protože
kolem 17 hod. začínáme stoupat do Dolomit údolím Val Gardena /Grödner Tal/. Jedeme
silničkou po úbočí přes osady Lajon (1100 m n.m.) a Sankt Pietro (1210 m n.m.). Celé
údolí s hlavní silnicí máme pod sebou. V 19.45 poprvé zahlédneme sluncem osvícený
vrcholek Sasso Lungo (3181 m n.m.). Nocujeme za benzinkou kousek před Ortisei. Večerní
teplota je jen 13°C.
Délka etapy: 91 km
Zážitek dne: stoupání do Dolomit
6. den: pátek 19. července 2002
Vstáváme normálně v 6.00, je chladněji - 10,3°C a částečně zataženo. Vyjíždíme v 7.00.
Ve městě Ortisei /Sankt Ulrich/ (1236 m n.m.) jsme v 7.15, ale obchody jsou ještě
zavřené, a tak jedeme dál a zastavujeme až v městečku Santa Cristina (1427 m n.m.).
Děláme větší nákup, protože budeme delší čas v horském terénu. V 10.10 projíždíme osadou
Selva /Wolkenstein/ (1567 m n.m.) a v 11.50 jsme na křižovatce Plan de Gralba /Kreuzboden/
(1820 m n.m.). Jedna silnice vede na Passo Gardena /Grödner Joch/ (2121 m n.m.), my
jedeme na Passo Sella /Sellajoch/ (2244 m n.m.). Na parkoviště dorážíme ve 13.00 a
obědváme za autobusy u potůčku. U vrcholové cedule se fotíme ve 14.00. Sjíždíme do
údolí a znovu stoupáme na Passo Pordoi /Pordoi Joch/ (2239 m n.m.). Přejezd měří 13 km.
V 16.15 se fotíme u vrcholové cedule. Plánovaný výjezd lanovkou na Sass Pordoi
(2950 m n.m.) rušíme, protože vrchol je v mracích a lanovka jezdí stejně jen do 17 hod.
Teplota na průsmyku je jen 10,2°C. Po 18 hod. zajíždíme k památníku německých vojáků,
kocháme se při tom pohledy na Marmoladu a do údolí a po 20 hod. se vracíme na silnici.
Teplota zatím klesla na 8°C a my jdeme ještě ke kapličce s výhledem do údolí. Ve 20.30
začínáme sjíždět krásnými serpentinami do údolí k městečku Arabba (1605 m n.m.). Ve 21.15
zastavujeme u mostku přes potok, kde je plácek s jakýmsi krbem a stavíme stany. Teplota
v údolí je 10,3°C.
Délka etapy: 48 km
Zážitek dne: stoupání na Passo Sella a Passo Pordoi
|