Všichni určitě známe lehké celoodpružené rámy Cannondalu pro cross country, které na náš "chtíč" a
peněženky útočí velmi zdařile. Ale na ty ještě přijde ten správný čas. Tentokrát zůstaneme ve světě
pevných rámů. Je zde čas Cannondalu F 1000 SL. Na začátku roku 2004 jsem se rozhodoval, čím nahradit
dva roky závody zkoušeného Author Egoist. Ve hře byly snad všechny značky, ale do finále se dostaly
dva stroje. Jeden jezdí prestižní český team a druhý Cannondale. Rozhodnutí přišlo velmi jednoduše.
Vše rozhodl požadavek hydraulických brzd. Těmi Cannondale F 1000 SL pochopitelně disponuje.
Na mé přání byl v Bike Centru Radim Kořínek nahrazen LX přesmykač za XT. Nic proti funkčnosti a váze "LXka", ale znáte to - přece jen XT vypadá lépe. Změny doznaly také kliky. Dodávány měly být TruVatiV Stylo Team, nicméně jich byl pravděpodobně na přelomu zimy a jara nedostatek, tudíž byly nahrazovány LX klikami. Je jasné, že tyto kliky se u mě neohřály a byly ihned nahrazeny XT. Přehazovačka XTR zůstala nezměněna. Duch Shimana zůstal tedy zachován a z Cannondale F 1000 SL se stal švihák. Rám je velmi precizně vyroben z Al 6061 T6 Optimo Mountain. Použití hliníku není jistě ničím výjimečným. Nicméně připomeňme si, že Cannondale byl jeho propagátorem už v době, kdy zcela převládala ocel. Je zde vidět precizní práce, která klade velký důraz na detaily. Veškeré sváry jsou jemně zabroušeny a celý rám vypadá jako by nebyl svařován, ale odlit z jednoho kusu. Bílá perleťová barva s černými nápisy, doplněná zlatou, vypadá velmi noblesně. Hlavová trubka má oversize rozměr. Na tomto rámu můžete tak nahradit klasický HeadShok Fatty Ultra DL za vidlici HeadShok Lefty.
HeadShok je centrální pružící jednotka v hlavě rámu. Nabízí vynikající torzní tuhost. Současná doba však požaduje čím dál větší zdvihy, které se však do hlavy rámu už nemohly dostat. A tak světlo světa spatřila Lefty. Nicméně podotýkám, že HeadShok je pro xc i maratonské závody naprosto dostačující. Stačí dofoukat na správný tlak dle vaší váhy a budete naprosto spokojeni. Na vrchu hlavy rámu je umístěn během jízdy velmi lehce nahmatatelný Lock-Out. HeadShoku byla kdysi vyčítána horší citlivost na drobné nerovnosti, ale buď jsem méně citlivý, nebo je již pravda jinde. V každém případě odvádí poctivou práci.
Zadní stavba rámu Power Supply je z úzkých trubek, které rozhodně přidávají jezdci na síle. Spodní rámová trubka nese název Power Pyramid, což znamená, že ve směru od hlavy rámu ke středu zvětšuje svůj průměr a zároveň se ztenčuje její stěna. Není třeba zdůrazňovat, že každý krok Cannondalu přináší lepší využití vlastnosti materiálu a zároveň snižuje hmotnost. Ovládání přehazovačky a přesmykače je vedeno volně po spodní rámové trubce jako u silničních kol. Ovládání zadní brzdy po spodní straně horní rámové trubky. Z vedení lanek k přehazovačce a přesmykači jsem měl zpočátku nedůvěru, ale ukázalo se, že volné vedení se dokáže prokousat i z toho největšího bahna. A zatímco u předchozího biku byla výměna bowdenů otázkou každého druhého měsíce a problémy s řazením co druhý bahnitý závod, u Cannondala jsem zatím ani jeden z těchto problémů nezaznamenal.
K řazení slouží páky Shimano XT, které ovládají přesmykač téže sady, přehazovačku XTR a hydraulické brzdy Shimano XT Disc. O těchto brzdách toho bylo řečeno a napsáno už mnoho. Rozhodně mohu potvrdit slova o jejich účinnosti a spolehlivosti. Náboje má na svědomí Cannondale a označuje je Wind. Zatím nebyla potřeba prozkoumat jejich vnitřnosti, což shledávám jako dobrou, ale i smutnou zprávu. Kdo by se nechtěl někdy podívat "dovnitř"! Ráfky pocházejí od Mavicu, jedná se o model XM-819 Disc. Ani jim nemohu nic vytknout. Jak se říká, za slušné peníze dělají dobrou "muziku". Pláště Hutchinson Scorpion UST 26x2,0" mají vyšší valivý odpor, ale v terénu vás rozhodně podrží. Bezdušovky ve mně zpočátku vyvolávaly smíšené pocity, poté přišla období nadšení, nadšeného očekávání a zpět ke smíšeným pocitům. Je pravdou, že záležitost ohledně úniku vzduchu z již nafouknutého kola se nekonala. Nejběžnější defekt u klasické duše, kdy se její stěna procvakne o ráfek, také nehrozí. Mou smůlou se ale staly trny - a to jak přírodní, tak ocelové. Přestože zalepení pláště se jeví jako jednoduchá záležitost, není tomu tak. Po na pohled krásném zalepení následná kontrola ve vodě odhalila stále unikající vzduch. Lepení pláště chce podstatně více trpělivosti. Nutno ale podotknout, že i s menšími úniky vzduchu můžete absolvovat bez problémů 50 km maratón, aniž byste něco poznali. Pochopitelně i zde záleží na velikosti.
První překážkou není ani tak sundání pláště, vymontování bezdušového ventilku a nasazení klasické duše, ale jeho opětovné nazutí. Ti, co nevěřili, si mohli vyzkoušet a dát mi za pravdu, že se jedná o fyzicky náročnou práci. Ta se dá ale zjednodušit například postříkáním ráfku Cyklostarem. Povrch se tak stane kluzkým a obutí lze provést i bez pomocí montpák. V případě defektu někde v terénu /nepředpokládám, že by si někdo vozil tento přípravek nebo mýdlo sebou/ pomůže mok z bidonu. Zvláště, pokud jste už někdy na ráfek nějakou "mýdlovinu" použili. Náhradní duše pochopitelně musíte vozit i nadále s sebou. Kola jsem foukal takřka na povolené maximum. Podívám-li se na počet defektů s klasickými dušemi a bez nich, zůstávám na stejných číslech. Kazeta je produkce firmy SRAM /PG-990 11-34/, stejně tak řetěz. Proti chodu a času opotřebení nelze nic namítat.
Firma Cannondale se hodně dlouho pohybuje v závodní cyklistice, a tak je jasné, že vše směřuje ke kvalitnímu rámu, který uspokojí vavříno-chtivé bikery. Je naprosto správné, že jezdci ze závodního teamu této značky ovlivňují stavbu kol svými poznatky ze závodů. Díky těmto postřehům lze jít stále dále. Současný optimální rám nese označení Optimo. Rám nepatří k nejkratším a hned po osedlání je jasné, že sedíte na dravci, který se bude rvát vpřed. Zadní velmi úzké trubky, které spíše zpočátku přinášely obavy, promění každé šlápnutí v raketový start. Při jízdě do kopce se projevují klady geometrie. Přední kolo je u země jako přilepené. Ve sjezdu odvádí Cannondale rovněž dobrou práci. Klidné vedení stopy je jeho velkým plusem. Dobře si vede také na slalomové trati, mezi stromy. O pohodlí našeho pozadí se stará sedlo Fi´zi:k Plateau. Chvíli trvalo, než jsem se na něm zaseděl, ale nyní jsem spokojený. Pedály jsem zvolil Time Atac SX, ke kterým rozhodně také nemohu mít žádné výhrady. Plně funkční i v bahnitém prostředí, naprosto spolehlivé. Volba padla také na lehké košíky Tacx. Řídítka jsem zkrátil a nasadil na ně stříbrné rohy Ritchey WCS. Váha biku se pohybuje na 10,5 kg
S Cannondalem F 1000 SL jsme prožili mnoho maratonů, xc, nebo 24 hodinový závod. Přežil také skoky z obrubníků, z metrových palet, snad nejsou schody v Olomouci, které by nevyzkoušel, stejně tak výjezdy a sjezdy v Jeseníkách nebo Jizerských horách. Podívali jsme se také do zahraničí. Nikde nezklamal. Naprosto spolehlivý, pro každé vyjetí do terénu ochotný společník. Jediná škoda, která na něm zatím vznikla, byl prasklý drát a pár šrámů, které mu dodávají "svěťácký" vzhled.
Cannondale F 1000 SL nepatří ke kolům z levného kraje. Výkon, spolehlivost, prestiž, krása, vše co tento bike nabízí, stojí za sáhnutí do našich peněženek.
