„Kdyby tady bylo víc maratonů“, tato slova pronášeli ještě ne zcela dávno bajkeři ze všech stran Jeseníků. Letos na taková to povzdechnutí není čas. Závodů je totiž dostatek. 23. srpen byl tentokrát vyhrazen Karlovu pod Pradědem a tradičnímu závodu s „netradičními“ pořadateli Jeseníky 2003.
Když zmiňuji „netradiční“ pořadatele, tím mám na mysli změnu avízovanou už v propozicích tohoto maratonu. Pořadatelem se totiž stal Praděd bike club Bruntál. Loni spolupořadatel, letos hlavní organizátor. Jistě nejedno bajkerské srdce se zachvělo nad otázkou, jak to asi bez tradičních tváří z BSC Opava dopadne.
Chvělo se naprosto zbytečně. Hned u prezentace jsme mohli vidět „opaváky“ v plné síle, jako za „starých“ – kdysi i třídenních :o) časů.
A u prezentace hned první změna. Do igelitky byla vložena, místo tradičních ponožek, trička!!! Někteří zvyklí z let minulých už dopředu hlásili velikost nohy, požadovanou „tloušťku“ ponožky, mnohdy i barvu. Zbytečně. Letos jsme se dočkali tradičních maratonských suvenýrů, kterými trička jsou. Nutno říci, že se povedla.
Závodilo se v jednotlivcích, ale i družstvech. „Svou“ trať si rozhodně našel každý. Zvolit jste si mohli krátkou 65, nebo 95 kilometrovou trať. Kratší varianta pro závodníky znamenala převýšení 1700 m, dlouhá potom 2500m. Závodilo se převážně na lesních zpevněných cestách v překrásné jesenické krajině.
95 kilometrová trať byla odstartována v 9 hodin, krátká o hodinu později. Rozjezd byl příjemný po asfaltu do mírného kopce za policejním vozem. Fanoušci tohoto sportu „lemovali“ silnici po obou stranách a svým fanděním dotvářeli pravou závodní atmosféru.
Asi po jednom kilometru jsme ze silnice sjeli na lesní cestu, po které jsme se dostali až na Hvězdu, kde nás čekal rychlý sjezd a ostře pravotočivá zatáčka zpět na vrchol svahu. To co jsme sjeli po trávě dolů, jsme si zase po kořenech vychutnali nahoru. Skutečná lahůdka, kterou si chtěl snad každý zopakovat.
Dále jsme pokračovali pod Hřebenem na novou Rudnou a z pod Solnýho vrchu sjeli do prostoru startu a cíle. Sjezd byl tradičně po lyžařském svahu. Pro závodníky zde byl ale tentokrát připraven „malý“ skokánek, na kterém jste ovšem mohli ukázat „velké“ věci.
Cesta nás po dalších kilometrech přivedla k malému technickému sjezdíku. Někteří se nad ním zasmáli, „tohle že je technický?“ jiní zaplakali, „to mám jako sjet?“ Osobně jsem v těchto kilometrech zaplakal nad ztrátou svého druhého bidonu. Mohu nyní po zkušenostech říci, že úseky: občerstvovačka-občerstvovačka, jsem musel jen dvakrát prokládat místními potůčky, lahodně chutnajícími :o)
Bohužel, na občerstvovačce žádnou láhev, kromě kanistru neměli. Na druhou stranu, evidentně by mi ten malý 5ti litrový dali. Ponaučení: „na maraton, jen s ověřenými košíky na láhev“.
Velmi slušným stoupáním se dá nazvat Mravencovka. Z něj se dostanete do Nové vsi. Pěknou záležitostí byl opět přejezd dřevěného můstku a palet v potoce. Zde jsem se chtěl trochu přihlížejícím ukázat a tak jsem z jedné palety v korytu Žďárského potoka na druhou přeskočil po zadním kole. Ehm, skok se povedl, ale jedna z latěk nevydržela. To je zkrátka daň za exhibicionismus.
A teď už jen pěkně do kopce. Rabštejn, Skřítek a to pravé stoupání - na Alfrédku. Z ní Mravencovkou z druhé strany na Klobouk a rovnou do cíle. Závěrečný skokánek, průjezd pod obloukem Authoru a vášnivé debaty nad tratí a svými schopnostmi.
K jídlu pořádné kuřecí stehno a k pití tradiční mok a nebo točená kofola.
Tombola rychlá, na ceny bohatá a samozřejmě veselá, tak jak je zde zvykem. Nechybělo ani tradiční „opavské“ házení pár zbývajících suvenýrů do publika. Po hlavě jste tak mohli dostat, tričkem, duší, blatníkem, atd. Nikdo ze zasažených si rozhodně nestěžoval.
Pořadatelé Praděd bike club Bruntál a samozřejmě BSC Opava /Silesia maraton/ ukázali, že jsou dobrými a zkušenými pořadateli. Je to poznat i na startujících, kteří se sem rádi každým rokem vracejí. Na tomto maratonu, stejně jako na „příbuzném“ Silesia mtb maratonu je vidět, že jsou dělány s radostí a zkušenostmi. Určitě nemusíme mít strach se sem příští rok opět vrátit. Snad jedna stížnost závěrem: Kdy se už konečně dočkáme opět třídenního etapového mtb závodu? Věřme, že brzy :o)