Dva roky nejsou dlouhá doba v životě lidském, v životním cyklu biku je to již poměrně dlouhé období. Tak jako většina z nás, jsem i já hledal optimální komponenty na osazení svého kola a vylepšoval vše, co mi nějakým způsobem nevyhovovalo. Pokud chcete vědět, jak jsem se s tím vypořádal a případně se nechat i inspirovat, čtěte dál…
Kolo jsem zakoupil na jaře roku 2001, již původní osazení se podstatně lišilo od sériové
výbavy, tato přestavba proběhla hned při nákupu. Původní podobu kola a jeho nynější
vzhled můžete vidět na fotkách níže.
Recenzi modelu roku 2001 si můžete přečíst
zde .
V průběhu dvou let jsem provedl spoustu změn a změnil jsem kolo úplně k obrazu svému -
na jak dlouho, to se ještě uvidí. :-). Takže, jak se bike v průběhu času proměňoval? Rám: Ten zůstal pochopitelně původní, i když není to úplně pravda…V létě minulého roku
(2002) jsem objevil prasklinu na
zadní stavbě a úspěšně rám reklamoval.
Prasklina vznikla na místě, které je celkem "běžné" pro praskliny zadních staveb kol Scott
řady G-Zero. O častých případech vzniků tohoto typu poškození jsem měl zprávy od ostatních
majitelů efiksek a proto jsem zadní stavbu pravidelně monitoroval, až jsem prasklinu taky
zaznamenal. Dotčené místo pravidelně sleduji dále, nicméně to vypadá, že nová zadní stavba
už "drží". Nejsem žádný divoký jezdec a poškození rámů přičítám špatnému tepelnému
zpracování ve výrobě.
Odpružení: Již při nákupu byla sériově montovaná elastomerová RST Gamma nahrazena
odpruženou vidlicí Rock Shox Judy XC (mod.00). Ta je "klasické" konstrukce ocelových
pružin v olejové lázni, kde olej zabezpečuje nejenom tlumení, ale i mazání. Původní
nastavení zdvihu bylo 80mm. Letos při údržbě (výměna oleje a vnitřních futer), byl zdvih
pomocí systému All Travel zvýšen na 100mm. Tlumič je stále původní, označený jako Scott
EX comp (zřejmě licenční výroba Rock Shox). Systém pružení ocelovou pružinou, tlumení
olejem, regulace rychlosti odskoku kolečkem na těle tlumiče. Regulace má značný rozsah a
není problém nastavit chování zadního pružení "na míru" typu jezdce a charakteru trati.
Zadní stavba má s tímto tlumičem zdvih kolem 100mm.
Kola: Původní kola byla osazena poměrně "levnými" součástkami s vědomím pozdějšího upgrade
na kotoučové brzdy. Ráfky Remerx Parther byly zapleteny černými dráty Marek do nábojů
řady Deore. Provozní zkušenosti byly celkem uspokojivé, ráfky drží a broušené brzdné
plochy v kombinaci se slušnými brzdovými špalíky celkem dobře brzdí (za sucha…) Po roce
mně však bez rozloučení opustil ořech zadního náboje (najeto asi 2000km v terénu). Byla
provedena výměna za ořech nižší sady (Alivio), ořechy Deore se prostě v tomto roce nějak
dobře neurodily…
Nová kola na kotoučové brzdy byly postaveny na asymetrických ráfcích domácího výrobce
Obiko (dříve Bayer) model Asymetric Disc a nábojích švýcarského výrobce DT Swiss. Dráty
opět černěné Marek (přední kolo) a DT champion black na zadním. Náboje s označením DT
Cerit se točí na "průmyslových" ložiskách a na rozdíl od svých dražších sourozenců (Onyx)
nemají odfrézovanou přírubu na kotouč. Jejich hmotnost je i tak slušná - 220g přední a 443g
zadní (bez upínáků). Takto vypletená kola se vyznačují vzhledem k pořizovací ceně
vynikajícími parametry - jsou pevná a poměrně lehká. Přední kolo má hmotnost cca 930g
(bez kotouče a upínáku) pořizovací cena byla asi 2400Kč. Zadní kolo váží 1150g
(opět bez kotouče a upínáku), tady je pořizovací cena už vyšší a to asi 3800Kč.
Doporučuji porovnat s "zapletenými" koly "renomovaných" výrobců! (hmotnosti a hlavně ceny!)
Brzdy: Hlavní "viník" upgrade byly původní v-brzdy Tektro, ne že by málo brzdily,
ale přece jen horská cyklistika není jen o ježdění za sucha a teplého počasí. V těchto
klimatických podmínkách není možno proti véčkům vznést jedinou námitku. V dešti, bahně
nebo nedej bože v zimě na sněhu, jsou však k smíchu (po případném pádu spíše k vzteku).
Náhrada byla provedena italskými Formulemi B4 s kotouči o průměru 160mm na předním kole
a 140mm na kole zadním. Tyto brzdy nejsou co do účinnosti žádné superkotvy, nicméně jejich
brzdný účinek je silný a stabilní za jakéhokoli počasí. Za zmínku stojí také jejich nízká
váha (cca 360g) a jednoduchá konstrukce. Údržba se omezuje na odvzdušnění (1x zadní kolo)
a výměnu destiček (1x přední kolo). Dostupnost náhradních dílů (např. destiček) by měla
být bezproblémová, nicméně můžete taky
zažít podobnou anabázi jako já.
Řidítka a představec: Původní "drsné" vlaštovky Amoeba, byly nahrazeny karbonovým skvostem
z dílny téže firmy. Důvod? Pohodlí, hmotnost (cca 170g), snížení posedu a tím více sportovní
ladění biku. 80mm představec téže firmy byl nahrazen sériovým představcem Scott (120mm,
10 stupňů). Pro další snížení posedu byla jedna z podložek pod představcem přemístěna nad
něj - toto řešení má výhodu v nepotřebě řezat krk vidlice.
Sedlo: Původní sedlo Scott jsem zničil při nešťastném pádu, jako nástupce jsem vybral
zástupce italské sedlářské školy model Nisene od firmy Fi'zi:k. V "základní" výbavě s
CrMo lyžinami a bez Twin Tech gelu je hmotnost sedla asi 270g. Sedlo mi svým tvarem
vyhovuje a není problém na něm odjet několik hodin trvající maraton.
Pláště: "zimní" Panaracery XC Pro 2.1 z původní fotky v létě alternují IRC Mythos 1.9.
Rychlé a lehké pláště, nepříliš pohodlné, což však na odpruženém kole nevadí. Vhodné do
sucha a nepříliš hlubokého bahna, tam rychle ztrácí brzdný účinek. V současné době mám
nasazené Maxxis Mofo XC 1.95, jejich jízdní vlastnosti však prozradím teprve v
připravovaném testu.
Pohon: Kliky Deore zůstaly zachovány, původní devítistupňová kazeta Sram 7.0 byla vyměněna
za kazetu Shimano HG50. Po výměně řetězu totiž začal "střílet" jeden z prostředních
pastorků kazety. Nyní pravidelně (asi po 200km) cyklicky střídám dva řetězy (Sh HG53).
Na kazetě zatím není patrné žádné opotřebení.
Ostatní: Původní bovden k přehazovačce byl nahrazen bovdenem s kevlarovým opletením
Alligator, uvnitř běhá lanko s teflonovým
povrchem od téže firmy. Pokud vás nebaví stálá údržba a výměna bovdenů a lanek, je toto
"konečné" řešení tohoto problému. Dokonale utěsněný řadící komplet - žádná údržba, žádné
opětovné seřizování přehazovačky, stačí jednou namontovat a pak už jen jezdit.
Na dolní straně rámu přibyla jako ochrana proti odletujícím kamenům
nálepka s
karbonovou imitací povrchu od EXU, ze stejného materiálu jsou také
nálepky pod bovdeny a hydraulické vedení brzd. Od téže firmy jsou i kladky přehazovačky
na průmyslových ložiscích. Drobnost, která ale odvede pořádný kus práce, je
gumová
záslepka dolního otvoru krku vidlice.
A co zůstalo původní?
Jak už jsem uváděl kliky Shimano Deore Hollowtech, dále
přehazovačka a řadící páčky Deore, přesmykač LX a nášlapné pedály řady M515 od stejného
výrobce. Pod logem Scott ještě na biku zůstaly gripy a sedlovka. Svoji funkci také dál
bez problému plní původní hlavové složení WTB comp.
Závěr: Bike po úpravách odlehčil o téměř jeden kilogram (nyní cca 13,5kg) a má více
sportovní vizáž. Považuji se za sportovně-rekreačního jezdce, nemám závodní ambice.
Jezdím ve všech druzích terénu a občas si dám nějaký ten maratónek. Takto upravený bike
plně vyhovuje mým požadavkům. S funkčností komponentů jsem zatím spokojen a v nejbližší
době žádnou větší výměnu nechystám (pochopitelně mimo běžné údržby a výměny
opotřebovaných dílů).
A nakonec, jako tradičně, malá fotogalerie:
Původní model - tak jak jsem ho zakoupil
Současná podoba mého bajku
Srovnání obou kol - před a po upergadu
Prasklina na zadní stavbě
Samolepka v krabonovém designu od EXU
Gumová záslepka na spodku vidlice - maličkost, která potěší a pomůže...
