| Pocty |
lubos, 07.05.2004 13:44:00 |
| Je fajn, ze to nekdo spocital, ja jsem tohle delal naposled pred 15 lety :-))
Ale jeste jedna vec je rotacni a myslim, ze vplyva na spotrebu energie. A sice kliky, pedale a tretry.
Neslo by to taky vypocist ? Treba jakej je rozdil, kdyz (stejne tezke kliky) jednou pedal o vaze 190g + bota s kufrem 500g a podruhy 137g a bota s kufrem 390g. Vodu a blato v bote zanedbavame :-)) |
 Odpověz na tento názor
 |
Re: Pocty |
Cyr, 07.05.2004 17:22:00 |
|
S momentem setrvačnosti nebude problem, ale potreboval bych vedet jak ryhle akceleruje tahle soustava (klika, prevodniky, bota, pedal + kufr) z 0 na nejakou uhlovou rychlost. Kdyz neco vykoumam, tak to sem okamzite pridam, ale ty dva udaje proste nevim ale neco snad vykouzlim. |
Odpověz na tento názor
|
Re: Pocty |
lubos, 08.05.2004 22:17:00 |
|
hmm, ja to spis myslel jinak, jako s tim slapanim, ale co se tyce akcelerace ... no ja nevim .. jak rychle lze prejit z 0 na kadenci 80 ? fakt nevim. |
Odpověz na tento názor
|
Re: Pocty |
, 14.05.2004 16:22:00 |
|
Tak ja bych to zas az tak nedramatizoval, protoze bysme do vypoctu museli zapocitavat polohu teziste a nastedne pouzit steinerovu vetu. Vemte hmotnost kliky+boty+pedalu a dosadte do vzorecku pro tyc rotujici kolem jednoho konce (viz. clanek). Nebude to sice moc presne, ale nejakou predstavu dostaneme. |
Odpověz na tento názor
| pocty |
lubos, 07.05.2004 13:57:00 |
| Jo a jeste spocitat jak vplyva ruzna obvodova hmotnost pri jizde po rovine, a do kopca pri 5% stoupani a pri 10, 15, 20% stoupani. Taky pripadne dolu. |
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
Cyr, 07.05.2004 17:27:00 |
|
Tak tede trochu nevim na co se ptate, protoze logicky obvodova hmotnost na to jestli jedu hore nebo dole kopcom vliv nema. Vliv ma pouze z hlediska setrvacnych sil => momentu => energie potrebne k roztoceni => vykonu potrebnem k roztoceni. Dokopce a z kopce se uplatni navic jen prace, kterou koname tim, ze zvysujeme potencialni energiie soustavy kolo + cyklista (neuvazuji odpor vzduchu, valivy atd.). |
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
lubos, 08.05.2004 22:24:00 |
|
To ano, nema, ale jinak. Kdyz jedu po rovine, nemusim slapat abych rychlost udrzel. Tedy temer. Cili vaha koles ma maly vliv na odber energie. Ne tak ale kdyz slapu do kopce.
Nebo jinak. Uvazujme hmotnost kola 12kg (vaha koles nejaka bezna, co ja vim, rafek 450g, dusa 150g, plast 500g), kopec 12km dlouhy, prevyseni 1.2km, to je tusim 10% stoupani. Dejme tomu asfalt, zanedbame vliv pocasi a valivy odpor. Cyklista dejme tomu vyleze nahoru za 2hodiny (takovej turista, no).
Ted vezmu kolo, a odlehcim ho, pricemz vahu do tech 12kg pridam na kolesa, treba rafek 500g, duse 200g a plast 700g. Hmotnost kola zustane stejna, vykon cyklisty taky stejny ale podle mne mu bude trvat znatelne dyl, nez ten kopec vyleze. Kvuli vetsi obvodove hmotnosti na kolesach. A to je to, co jsem chtel vedet, jak se ta hmotnost projevi.
|
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
jonti, 13.05.2004 18:50:00 |
|
bolo by dobre povedat ze rozdiel v tom kolko energie vydas medzi rotacnymi a statickymi castami je len pri zmene rychlosti a zmene smeru. Keby si isiel do toho kopca stale rovno konstantnou rychlostou tak tam rozdiel nebude ziaden. Ale ked pojdes po beznom lese, kde casto zrychlujes a spomalujes (teda vlastne vzdy), tak je ten rozdiel dost velky. Tiez treba brat do uvahy ze bicykel s lahsimi rotacnymi castami je aj jednoduchsie ovladatelny. Skus si roztocit koleso ked to drzis v rukach a potom nim hybat. Cim sa viac toci a je tazsie, tym takzie je zmenit jeho polohu, teda aj polohu celeho bicykla. |
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
lubos, 14.05.2004 13:58:00 |
|
Hmm, no lenze pri stupani bez toho aby si slapal nepojdes. Inac povedane, zotrvacnost nestaci na posun ako po rovine. Cize neustale musim vyvijiat silu na roztacanie kolesa. Tolko moj laicky pohlad na vec. Prakticky pohlad je taky (moj), ze je v reale uzasny rozdiel. Kedze v priebehu par dni som jazdil na lahkych kolesach a na kolesach ktore mali na obvode plast o asi polkila viac, vpreedu aj vzadu. Ci je to kvoli tomu co som napisal, alebo preto,ze sa stale meni dynamika ako si napisal ty, uz posudit neviem. Ale rad sa necham poucit. |
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
Cyt, 14.05.2004 16:26:00 |
|
Silu nevydavate na roztaceni kola, ale na prekonavani sil, ktere pusobi na zpomalovani (odpor vzduchu, treni atd.). Rozdily mezi lehkymi a tezkymi koly jsou opravdu jen pri dynamickem chovani - zpomalovani, zrychlovani.
Jinak ale naprosto souhlasim, ze rozdil mezi dvema koly s vyrazne odlisnymi rotacnimi hmotami na kolech je nebetycny. Sam ma zimaka, coz je stary horak a zavodaka, ktery ma hodne lehke rafky a plaste a pri jarnim presednuti na zavodaka je to jak z trabantu do F1. |
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
lubos, 08.05.2004 22:29:00 |
|
Neni to jenom prace na zvysovani potencionalni energii. Stejne tak, kdyz jdu pesky, cim tezsi mam boty, tim vic se nadru, protoze musim porad nohu davat nahoru. TO same plati i pri pedalovani - proste porad musim nohu davat nahoru. Coz taky znamena, ze pokud jedu s botou co vazi kilo a v ni mam dalsi litr vody, tak mi to urcite pojede hur, nez nekomu co je rekneme bos :) (no to jsem mirne prehnal :)
No a stejne tak je to s obvodovou hmotnosti. Je obrovskej rozdil, kdyz porad slapu a porad roztacim koleso co ma vahu 800g (390raf+330plast+80duse) a koleso co ma obvodovou hmotnost jako malej traktor (treba 800graf+400gduse+1000gplast).
|
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
Bohumyl, 18.01.2005 13:33:00 |
|
Lubosi, tady jsi nepostrehl, ze je dost velky rozdil mezi vahou bot pri chuzi a pri pedalovani. Pri pedalovani sice taky musis zvedat nohu, ale o tuhle energii neprijdes jako pri chuzi, protoze se ti vrati pri pohybu dolu. - potencialni energie. |
Odpověz na tento názor
|
Re: pocty |
J, 06.06.2005 21:04:00 |
|
No jo, to je pravda. Stejně, jako když vyjdeš schody např. do 8 patra a pak zase ty samé schody sejdeš. Celková energie se rovná nule. Takže se vlastně nenadřeš. :))))
|
Odpověz na tento názor
| hmm |
Daniel Turecek, 10.05.2004 9:33:00 |
| pekny pocitani :o), moc zajimavy... |
Odpověz na tento názor
| nohy |
jiří, 14.05.2004 11:38:00 |
| Já si myslim že tohle všechno tady je na h.....,když sou dobrý nohy tak nějaký to kilo na víc na kole nehraje až tak roli. |
Odpověz na tento názor
|
Re: nohy |
Michael Simek, 16.05.2004 21:21:00 |
|
ale od urcity chvile uz vykonost nohou pude zlepsovat hur nez koupit si lehci kolo a ty gramy na kole sou kuevsky znat kdyz clovek nejezdi turistickym tempem |
Odpověz na tento názor
| Rotační x posuvný pohyb |
Martin, 14.05.2004 13:20:00 |
| Uvedený rozbor je správný, ale platí pouze pro jeden jízdní režim a to je zrychlený pohyb. U pohybů konstantní rychlostí to neplatí, rozložení hmotnosti mezi rotační a pevné části vliv nemá a poměr 1:4,6 se rázem mění na 1:1. Je ale pravda, že tyto režimy se při jízdě na MTB až tak často nevyskytují, prakticky jde o jízdu po rovině nebo do kopce stálou rychlostí tj spíš táhlá stoupání. Obecně má hmotnost jako taková největší vliv na spotřebu jezdcova výkonu ve stoupáních, při rovnoměrné jízdě po rovině je její vliv nulový - disky na rovinnatých časovkách či vysoké ráfky... |
Odpověz na tento názor
|
Re: Rotační x posuvný pohyb |
lubos, 14.05.2004 13:52:00 |
|
nulovy vliv to neni |
Odpověz na tento názor
|
Re: Rotační x posuvný pohyb |
Cyr, 14.05.2004 16:19:00 |
|
Ja jsem nejak nechte podcenovat ctenara a cekal jsem, ze kazdy kdo si vypocet alespon trochu precte, tak pochopi, ze je potreba nejake zrychleni, jinak se rozdil mezi obvodovou hmotnosti na kolech a "statickou" hmotnosti ramu a toho zbytku neuplatni. Posledni veta - naprosto souhlasim. Stejen tak naopak je zajimave podivat se treba na Tour de France, kdy se pouzivaji jaka kola - rovinate etapy - vysoke rafky s malym poctem dratu, kdezto na horske etapy "klasicka" kola s velice nizkou hmotnosti, ale horsi aerodynamikou. |
Odpověz na tento názor
| FLASKA DO RAMU |
Air, 17.05.2004 23:07:00 |
| NEJVICE VZDYCKY ZERU, KDYZ NEKDO POCITA PRESNE VAHU NA GRAM, ODLEHCUJE ZA TEZKE PRACHY A PAK SI STRCI DRUHEJ KOSIK A DRUHOU LAHEV DO RAMU... pak si ty flasky pekne naplni a drahocenne usetrene gramy jsou akorat v prdeli...
PRO VSECHNY GRAMHONICE:
Jezdite uz alespon s Camelbakem? Vim, ze to neni leckdy pohodlny... ale je snad lepsi vyhodit treba 10 000 Kc za usetreny kilogram vahy na kole??? Kilo na ramu totiz zdaleka neni jako kilo na zadech (vahy jezdce...) |
Odpověz na tento názor
|
Re: FLASKA DO RAMU |
zvido, 29.01.2007 21:35:00 |
|
|
Odpověz na tento názor
|
Re: FLASKA DO RAMU |
zvido, 29.01.2007 21:38:00 |
|
Pokud šoupnu 2litry tekutiny na rám nebo na záda,tak je to šumafuk.Rozdíl je jen v pocitu. |
Odpověz na tento názor
| CHYBA? |
PePu, 19.05.2004 10:17:00 |
| Není chyba ve výpočtu momentu setrvačnosti soustavy ráfek+plášť? Mám pocit, že pro dutý válec tam nemá být pí. Když jsem ve výpočtu pí vypustil, vyšel poměr rotace/translace asi 1,5 (jestli jsem neudělal v rychlosti numerickou chybu). |
Odpověz na tento názor
|
Re: CHYBA? |
mrm, 04.03.2008 7:48:00 |
|
Jo, mas pravdu. To \pi tam nema co delat. moment setrvacnosti se spocita jako \int_{r_1}^{r_2} r^{2}\mathrm{d}m a tim padem nemuze byt vetsi nez mr_{2}^{2}.
Celkovy vysledek (pomer 4.5) je evidentni pitomost. Kdyby byla cela hmotnost soustredena na obvodu kola, tak tam bude rotovat s obvodovou rychlosti ktera je rovna translacni rychlosti bicyklu. V takovem krajnim pripade by ten pomer byl presne 2. V praxi musi byt tedy vzdycky mensi nez 2. |
Odpověz na tento názor
| pocty |
jencek, 08.12.2004 20:14:00 |
| někdy mi připadá že mám kolo z lešenových trubek ne a ne ho rozjet a někdy naopak ale po psychycké stránce to určitě pomůže |
Odpověz na tento názor
| Vzorečky dobré, závěr nesmysl |
Hugos, 23.04.2005 0:26:00 |
| V závěru je poměr mezi rotačním energií kol a celkovou energií bajku... - to číslo vůbec nic neříká!!!
(Nebo alespoň rozhodně ne kolik ušetřím odlehčením kol oproti rámu.)
Ta úvaha se dá snadno udělat (zhruba) i bez počítání.
Kinetická energie kol (na jedoucím bajku) se skládá ze dvou částí - rotační a posuvná (translační) - narozdíl od rámu, který má jen energii posuvnou - ta je shodná (na jednotku hmotnosti) jak pro rotující tak pro nerotující části.
Pokud si uvědomíme, že vnější okraj pláště rotuje stejnou rychlostí (obvodovou) jakou se pohybuje celý bajk, tak můžeme říci, že rotační energie pláště (a duše) je zhruba shodná s jeho translační energií, ráfku, pásky a niplů o trochu menší, protože rotují na menším poloměru (a tedy nižší rychlostí), u drátů je rotační energie už pouhou třetinou (vyplývá z uvedených vzorců) jejich translační energie.
Z toho plyne, že celková energie pláště (duše, niplů) na 1kg je (skoro) dvakrát větší než energie rámu na 1kg, takže při akceleraci ušetříme odlehčením pláště (atd.) dvakrát víc energie než stejným odlehčením rámu.
Rotační energie klik, pedálů, řetězu, ... můžeme klidně zanedbat, protože se otáčí pomalu a ještě na malém poloměru.
Jak už bylo řečeno, vliv rotační energie se projeví pouze při zrychlování, při rovnoměrném pohybu se neprojeví. Její podíl na celkové vydané energii (hmotnost jezdce!, valivý odpor, odpor vzduchu, jízda do kopce, ...) bude asi velmi malý, ale pokud rozhodují vteřiny, tak se samozřejmě může projevit.
(Pro lepší představu řekněte kamarádovi, ať vám podrží zadní kolo ve vzduchu a šlápnutím ho roztočte.) |
Odpověz na tento názor
|
Re: Vzorečky dobré, závěr nesmysl (ani ty vzorecky nejsou dobre :) ) |
PavelK, 07.05.2007 0:06:00 |
|
Presne tak. Jeste bych dodal, ze i kdyby interpretace vysledka byla spravne, tak to cislo je spatne:
v clanku jsou dve chyby ve vypoctu
1) ve vzorci pro moment setrvacnosti nema byt zadny pi. Takze vysel 3,14x vetsi nez ma byt.
2) kdyz se nize pocita "rotace = vykon / hmotnost", tak autor bere vykon spocitany pro obe kola, ale hmotnost jednoho kola, takze mu to vyjde jeste 2x vetsi nez ma.
Ten pomer "rotace/translace" mu tedy nemel vyjit 4,6 ale 0,7 :-) ( 4,6 / (2*3,14) = 0,7 ) Ale vyvozovat z toho, ze setrit na kole je 0,7x lepsi nez na ramu (jak dela autor clanku pro svoje cislo 4,6) je samozrejme nemysl, jak vysvetlil Hugos :-)
|
Odpověz na tento názor
|
Re: Vzorečky dobré, závěr nesmysl (ani ty vzorecky nejsou dobre :) ) |
em, 10.05.2007 10:02:00 |
|
presne toto ze je tam jedno "pi" navyse som tam pomaly pred rokom napisal aj ja s odkazom na spravny vzorec tusimze do wikipedie, nahodou som teraz sem klikol cez hypertext kvoli inemu clanku a vidim ze admin alebo volakto s pravami ho zmazal. tak dobru zabavu..... |
Odpověz na tento názor
| oprava jednotek |
Martin Poledna, 05.03.2007 13:23:00 |
| Prosím, moment setrvačnosti má jednotku kg/m2..a ne jak tam máte vy m2/kg |
Odpověz na tento názor
|
Re: oprava jednotek |
PavelK, 06.05.2007 23:27:00 |
|
Autor tam ma "m2 kg", ne "m2/kg", tj. krat, ne deleno :) Ma to spravne (aby taky ne, kdyz ve vzorecku je (hmotnost)*(polomer)^2...). |
Odpověz na tento názor
| lehčí kola = menší energie??? |
Marabiker, 10.05.2009 21:28:00 |
| Podle mě záleží na váze a stylu jízdy , energii kterou dodáme těžší soustavě si vybereme v podobě setrvačnosti (jestliže přestanu šlapat dojedu dál s těžšími koly), pokud tuto energii nepřeměním na teplo brzděním, pokud ano , zpětný rozjezd na původní rychlost nám veme v případě těžsích částí více energie. Při jízdě do kopce jen táhnu nadbytečné gramy a zkopce mi zas dodají energii ,ale jen v ideálním případě bez brzdění. Samozřejmě že váha rotujících částí se projeví více ,přesný vzorec se mi nepodařilo nikde sehnat . Praktický výsledek: S lehčími rotujícími částmi nějaký ten vatt usetříme. |
Odpověz na tento názor
|
|
|
| Aktuální recenze | |
| Reelight SL100 Flash |
 |
S nástupem zimy a krátícími se dny jsem přemýšlel nad lepším osvětlením svého kola. Dilema nabíjení akumulátoru, anebo výměny baterií, jsem nakonec vyřešil úplně jinak, indukčními blikačkami Reelight SL100 Flash.
|
 všechny recenze |
| Stáhněte si z Bajku | |
| BAZAR aktuálně | |
23.10.2024 - poptávka
|
22.10.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
19.08.2024 - poptávka
|
19.08.2024 - poptávka
|
18.07.2024 - poptávka
|
18.07.2024 - poptávka
|
|
