Vědec Dr. William Ellis, MD, lékař v důchodu, ortoped a chirurg žijící v Arlingtonu, který se 42 let zabýval výzkumem mléka a jeho vlivem na pacienty navíc tvrdí, a nejen on, že Enzym xantin oxidáza obsažený v kravském mléce zaviňuje srdeční problémy. Přesněji, škodí homogenizované mléko. Z takto neupraveného mléka dokáží ledviny xantin oxidázu odfiltrovat. Dále uvádí, že mléčná bílkovina je ze značné části příčinou bolesti hlavy, přesněji tyramin, který vzniká z bílkovin při zrání sýrů. Pole Ellise lidé s mléčnou stravou nejsou schopni vstřebat všechny výživové látky ze stravy tak dobře, jak je tomu u lidí nekonzumujících mléko, což vede k problémům jako je chronická únava, křeče svalů, zácpa aj. Proč je tomu tak? Mléko a mléčné produkty mají schopnost neutralizovat kyselinu solnou v žaludku, což mu způsobuje nejen jeho obtížnější práci, ale i zhoršenou činnost žláz, které se vyčerpávají nadměrnou produkcí HCl. Mléko vytváří hlen, který se usazuje a hromadí ve střevech, plicích, v tělesných dutinách a v celé oblasti hlavy. Tuk a hlen vzniklý v důsledku konzumace mléčných výrobků je v pozadí mnoha dýchacích onemocnění a problémů střev, včetně chronické zácpy. Mléko způsobuje alergii. Jeho konzumací oslabené žaludeční šťávy nedokáží dobře strávit bílkoviny. Částečně strávené bílkoviny v krvi vytvářejí agresivní kyselé prostředí, dráždí tkáně, vyvolávají vyrážky a jiné alergické reakce. Tím, že mléko dráždí tkáně, oslabuje i odolnost organismu vůči dalším alergenům. Mléko nás neochrání před osteoporózou - spíše naopak. Kombinovaný příjem bílkoviny a kalcia mléčných výrobků vede k vylučování kalcia. Odborné práce z celého světa dokládají, že přípravky kalcia, které doporučují evropská a americká medicína ještě zhoršují situaci a vedou k zesílení vylučování kalcia při bílkovinné stravě. K vyplavování kalcia vede i přemíra fosfátů v potravě, obsažených nejvíce v coca-cole, limonádách, uzeninách, konzervách a v mase.

Podle amerického lékaře Weila existence tzv. laktózové intolerance, objektivně přiznáno, postihuje především a hlavně africkou a asijskou populaci. Problém se prohlubuje i v ostatních populacích v případě, že se již v dětství přestane mléko konzumovat. Nicméně ti, kdo jsou postiženi, mohou konzumovat mléčné produkty v zakysané formě v menších množstvích a nejen pro ně se někde produkuje i tzv. bezlaktózové mléko. Weil považuje mléčný tuk za jeden z nejnebezpečnějších ve smyslu rizika aterosklerózy. Uvádí, že celá řada sýrů obsahuje až 70 % tuku v sušině, čili přibližně 20 až 40 % celkové váhy tvoří tuk. Sýry jsou kromě toho vysoce koncentrovanou potravinou. Většina z nich obsahuje více než 40 % sušiny a tudíž většinou je celých 20 % obsahu tvořeno bílkovinami. Dále uvádí, že jedna z převažujících bílkovin mléka - kasein - působí zdravotní potíže. Zvyšuje tvorbu hlenu, provokuje astma a zhoršuje stav při zánětu průdušek a vedlejších nosních a čelních dutin. Může být příčinou zhoršování stavů autoimunitních onemocnění, například revmatické artritidy a lupus-erytematodes. Běžné jsou i ekzémy... V tom se shoduje s oficiálními prameny, které jsou již k dispozici i na českém knižním trhu a jejich autoři jsou renomovaní univerzitní profesoři a vědci.

Jistá skupina novozélandských vědců konstatuje, že problém mléka je v jeho kvalitě, a to ve smyslu jeho složení, tedy obsahu některých bílkovin. Konkrétně se to týká bílkoviny tzv. typu A-l, která je obsažena v kravském mléce v důsledku vytvoření nového genu, získaného šlechtěním. Tato bílkovina je podle předběžných výzkumů odpovědná za zvýšený výskyt cukrovky u osob, které jsou k ní dědičně náchylné.

Americký odborný lékař Spock si troufl otevřeně nastolit otázku, zda člověk vůbec potřebuje kravské mléko. Tvrdí, že jeho výživový význam je přeceňován, a že některé rostliny obsahují stejně hodnotné živiny bez rizik, které konzumace mléka přináší. Pochopitelně okamžitě vznikl protitlak od producentů mléka a ze strany mlékáren. Výsledky výzkumu jsou zpochybňovány.

Dr. McGarey v publikaci, dostupné u nás s názvem "Potraviny jako lék" (Vyd.Eko-konzult Bratislava 1996), interpretuje myšlenky světoznámého jasnovidce Cayce, který prohlásil, že mléko je výborným nápojem a ještě lepším je mléčná syrovátka. Bohužel údaje jsou staré několik desítek let a tehdy ještě nebylo mléko znečištěné toxickými látkami ani jeho složení změněné geneticky. Nicméně poznámka o vysoké kvalitě mléčné syrovátky mne potěšila. Rozhodně je luxusem krmit s ní prasata.

Dr. Bukovský v publikaci "Miniencyklopedie přírodní léčby" (vyd.Advent-Orion Praha 1997) uvádí v kapitole "Astma", že jinou škodlivou součástí výživy je bílkovina kravského mléka zvaná beta-laktoglobulin, patřící mezi nejsilnější alergeny v potravě. Jeho podávání kojencům v podobě sušených náhražek mateřského mléka, založených na bázi kravského mléka, je jednou z hlavních příčin značného nárůstu alergií. Alergeny mléka a vajec přecházejí i do mléka mateřského, a proto by se kojící matky měly vyhnout konzumaci mléka a vajec. V kapitole "Migrény" dr.Bukovský uvádí, že asi čtvrtina případů astmatu souvisí s alergií na potraviny. Již před více než 2000 lety objevil vztah mezi mlékem a bolestmi hlavy Hippokrates. Příčinou může být aminokyselina tyrosin, která se mění na potravinovou nesnášenlivost vyvolávající tyramin V kapitole "Močové kameny" dr. Bukovský dále uvádí, že tvorbu močových kamenů může vyvolat mléko. Výzkum university v Chicagu ukázal, že laktóza i vápník kravského mléka ovlivňují vznik kamenů. V kapitole "Zácpa" stejný autor upozorňuje, že mléčný cukr vyvolává zahlenění střeva a tím snižuje peristaltiku.

Dr. Turek v odborné publikaci (učební texty pro postgraduální studium lékařů) "Nutriční toxikologie", Praha 1994, uvádí v kapitole "Potravinové alergie", že 18 % všech potravinových alergií je připisováno kravskému mléku. Může však údajně mít velmi rozdílné účinky, a to od podpory imunity přes vyvolání přecitlivělostí až k alergii a dokonce může vyvolat pokles imunity.

Specialistka ing. Benešová v odborné publikaci "Potravinářství IV" (vydal ÚZPI Praha 1997) konstatuje, že v období těsně po porodu dochází k poklesu hladiny krevního vápníku, který je však výraznější u nedonošených dětí. Příčiny tohoto jevu nejsou známy a náprava také ne. Dále uvádí, že obsah vápníku v mateřském mléce je 4x nižší než v kravském mléce. Vysoký obsah však nezaručuje vysoké využití. Přesto se někdy do umělé dětské výživy další vápník ještě přidává!! V důsledku toho může vzniknout nerovnováha s ostatními minerály. Na druhé straně autorka uvádí, že kasein, bílkovina kravského mléka, dokonce vápník váže svými fosfátovými skupinami a tím se údajně zlepšuje jeho vstřebávání. Dle Dr. Fořta je to ale přesně naopak.

RNDr. Pavel Stratil v učebnici výživy "ABC zdravé výživy" uvádí na základě světové rešerše, že velký obsah vápníku v mléčných produktech je pro zdraví nepříznivý, protože jeho větší příjem zvyšuje nedostatek hořčíku v těle.