Bajk.cz - Rubema Trilobit Racing Pro 127

30C ve stínu, týden nepršelo, víkendový závod na spadnutí. Prohlížím web pořadatele a ujišťuji se, že se bude jednat o klasickou chrťárnu na 60km s převýšením 750m, povrch z 85% šotolina 10% asfalt a 5% teren. Je rozhodnuto – nazouvám Trilobity. Neděle 11 hodin, prásk, je odstartováno. Vesele rozjíždíme tempo, 35 po rovinkách, 38 asfalt. Plaste jen sviští. Občasná zatáčka je při dobré stopě bez problému. Ve sjezdu musím lépe hledat stopu, ale neztrácím, jedu stale v kontaktu s ostatními. Prudký stoupák po kořenech s trochou kamení také bez problému. Sil je dost, takže v třetí třetině trati, kde už nejsou velké kopce, nastupuji v mírném stoupáčku. Chytá se mě ještě jeden borec a rozjíždíme únik do cíle. Celkem kudla, zvlášť když po tom leteckém dnu na začátku moc sil nezbývá, ale pláště jedou a je z toho bedna. Do cíle pak dojíždí několik známých z první skupinky kvůli defektu až pul hodiny po mně.

Scénář druhy
Je krásně, azůro, ale na víkend nevypadá počasí nijak zvlášť. Nechávám nazuté Trilobity. Sobota 10h. Úvodní rozřazovák mě opět určuje pozici v první skupince. Asfalt střídá šotolinka a pak terén. Sem tam trocha bahna a mokrý kořen. Pláště na morku dost ustřelují, ale dá se to přežít. Dolekopcom je to horší, ale ztrácím maximálně 10m a to stíhám dojet. Zatáčky jsou hodně nejisté a volím tak pomalejší stopu. V druhé půlce se spouští déšť a pár sjezdíků se stává opravdu vypečenými. Neztrácím nijak výrazně, ale jedu opravdu na hraně a stoji mě dost sil držet si kontakt. Chuť, respektive tepy a síly ale nabírám na poslední šotolinové části, kde mi to jede o poznání lépe než ostatním. Dobře vím, že těsně před cílem je opět trocha terénu, a tak v jednom ze stoupání vyrážím a spolehlivě nechávám zbytek skupinky za zády…

Jaké tedy jsou?
Předně jsou to pláště opravdu do sucha na šotolinu, kamenité cesty, asfalt a lehčí teren. V náročnějším terénu vás bude rychlá jízda stát víc sil a sedací partie a ruce dostanou solidně zabrat, nehledě na to, že pojedete dost na hraně, takže spíš hrozí pád. Na asfaltu a šotolině ale Rubeny opravdu velmi dobře jedou. V zatáčkách sedí velmi slušně, zázraky ovsem od slicku čekat nemůžete. Neubráním se srovnání s cenově velmi blízkým Fast Fredem od Schwalbe (2.0 Race Guard). Fred je sice lehčí a lépe drží v zatáčkách, ale je to za cenu výrazně tenčího běhounu a ostrých malých bočních výstupku, které se rádi trhají. Váha téměř o 200g dohromady na obou kolech Trilobity opět lehce deklasuje, ale to je daň za tlustý běhoun a tedy i odolnost proti defektům. Když mluvím o odolnosti proti defektům – za cca 2000km co jsem na Trilobitech najezdil, jsem mel defekt jen jeden, a to ještě snake, za což plášť rozhodně nemůže. Co je potřeba brát v potaz je malá šířka Ruben a s tím související potřeba foukat je na vysoký tlak, jinak totiž hrozí proražení.

Pro:
	+	odolnost proti defektům
	+	nízký valivý odpor
	+	zivotnost
	+	cena
Proti:
	-	hmotnost
	-	sirka (objem)
	-	chovani v zatackach

Fredy nebo Trilobity, to je otázka. Když Fredy, tak jedině s Race Guardem, protože light verze se snad dá píchnout snad i špatným pohledem. Pokud vám nezáleží na financích a za rok si můžete místo jednoho páru Trilobitů dovolit dvoje Fredy, pak je volba jasná. Každopádně Trilobity jsou rozumná volba na suché závody s "terénem" typu Kolo pro život, není potřeba se s nimi tolik krotit ve sjezdech a přece jen odolnost proti defektu bude vyšší.