Pro ostatní, kteří Drtiče neznají, je třeba uvést, že se jedná o zcela jiný maraton, než jste zvyklí. Drtič je nezávodní a poloorientační mtb
maraton a to jej činí značně odlišným od ostatních maratonů. Účastníci při prezentaci vyfasují kvalitní barevnou A3 mapu se zakreslenou a
popsanou tratí a pak je to již jenom na nich, kolik toho zvládnou. Přílišného bloudění se však obávat nemusí, neboť trať vede z větší části
po turistickém značení a místa, kde pořadatelé předvídali bloudění, označili vlastními šipkami. Bikeři jsou tak ale občas přinuceni mrknout
do mapy, kam mají dál jet, což ale není na škodu, neboť aspoň vědí, kudy v Beskydech vlastně jedou.
Mnohem zajímavější je ale nezávodní charakter akce, to činí z tohoto maratonu opravdu poklidnou akci. První dojíždějící do cíle nejsou nijak
oceňování a tak většina účastníku nezávodí, občas zastaví aby počkali na kamarády, dali si u horské chaty občerstvení, nebo se podívali do mapy,
jedou-li dobře a trať a průjezd krajinou si tak v klidu spíše vychutnají.
Jediným pravidlem při Drtiči je, že všichni vyrazí na tzv. nejdelší trasu, po které sbírají kontroly a jedou tak dlouho, dokud mohou. A až
jim dojdou síly, tak mají od pořadatelů v mapě zakreslené zkracovačky, které je dovedou poklidněji do cíle. V cíli se každému zapíše čas
dojezdu a počet razítek. Kontroly jsou taktéž raritní, jsou to předem známé horské chaty, kde si účastnící sami narazí do mapy razítko a
dále také tzv. tajné kontroly, dobře viditelné cedule s kleštičkami známými z orientačních běhů. Rozmístění tajných kontrol není dopředu
nikomu známo a dokonce není znám ani jejich počet, což nechává účastníky trošku v napětí, protože až po dojezdu v cíli se dozví, jestli
projeli všemi kontrolami.
Drtič je tak znám tím, že skoro nikdo se nikam nežene a většina účastníků spojí návštěvu horské chaty také s občerstvením a odpočinkem.
První časový limit je totiž plných 11 hodin a je určený pro ty, co chtějí stihnout od začátku losování. Většině účastníkům těnto limit
bohatě stačí. Ale každý rok se najde ještě početná skupina těch, kteří i když nemají tolik natrénováno, tak i přesto dají přednost tomu,
aby za každou cenu sesbírali všechny kontroly. Pro ně je určen druhý časový limit, 13 hodin, ale ani ten není pořadateli striktně dodržován
a tak vás zapíšou i když dojede 14 hodin po startu. Tolik času k projetí trasy u jiných maratonů nebývá.
Ačkoliv je průběh Drtiče spíše pohodový, tak fyzicky Drtič patří mezi nejnáročnější, rozhodně to není žádná "padesátka po rovině". Při
Drtiči objedete rozsáhlé území Beskyd, zdoláte nejvyšší vrchol, Lysou horu a jen při stoupání na tento jediný kopec vystoupáte více než
1000 výškových metrů. Dále se podíváte téměř na hranici se Slovenskem, na Bílý Kříž, projedete hřebenovku Švarná Hanka – Gruň u přehrady
Šance, přes Podolánky vystoupáte na Kněhyni, vyjedete na Pustevny a pak již převážně z kopce dojedete do Kopřivnice. Nejdelší trasa tak měří
115 km a má převýšení přes 3000 metrů.
Nakonec se ale všichni (no skoro všichni) zase sejdou na letním stadióně Emila Zátopka, kde na ně čeká klasické zázemí, posezení, občerstvení,
vapka na kola, sprchy, pamětní kovové medaile pro všechny a tombola, kde mají všichni přítomni stejnou šanci vyhrát některou z hodnotných cen.
Co říci závěrem? Snad jen to, že přihlásit se můžete i hodinu před startem a že nemusíte mít obavy z tlačenice na trati, počet účastníků se
odhaduje na 400, ale ti se při nezávodním tempu brzy rozplynou v prvních Beskydských stoupáních.
A ani z dešťů v tomto týdnu nemusíte mít strach, jede se přes Beskydy, které jsou typické v terénu svým tvrdým kamenitým povrchem a trasa je
jezditelná i za deště.