Plavání

Je děsná kosa, běháním, skákáním a máváním paží se mi daří udržet tělesnou teplotu asi na35 stupních celsia. Všichni jsou v neoprenech, jen já a ještě jeden exot má na sobě vobyč plavky.
Zvedá se startovací páska a začíná tlačenice. Nakonec končím trochu stranou hlavního pelotonu, je tam přece jen víc místa. Plaveckou přípravu na tento závod jsem ukončil před 20 lety hádkou s trenérem. Takže ztráta 4 minuty na prvního je přesně dle mých představ.

Depo

Je plný kol a já začínám svůj striptýz. Vážní příznivci Xterry ze sebe loupou neoprény a já se snažím nasoukat do kraťáků. Triko mám ňák divně přetočený, rukavice vzdávám, helma drží na hlavě až po delším úsilí. Odjíždím, když je depo skoro prázdný. Člověk pak nějak ztratí motivaci.

Kolo

Ještě že jsem se zdržel v depu. Trať je krásně technická, tragicky bahnitá, ve předu plná lidí co přehnali plavání a teď nemaj z čeho jet a vzadu zase plná nadupanejch MTB závislíků, kteří i v neoprenu plavou prsa. Každý okruh se trochu zlepšuju spolu s tím jak stovka závodníků sbírá bahno ze země a vozí ho kolem Hostivařské přehrady. Do kopce mě louskne jeden kluk, já si ho zase vychutnám z kopce a tak pořád do kola celkem asi šestkrát. V druhým okruhu si to zpestřuju krásným kotrmelcem před očima užaslé kontroly. Ale jak se dovídám od ostatních, někteří nedobrovolně opustili kolo i více než pětkrát.
Ztráta na vedoucího půl hodiny, to je fakt dost špatný. A právě kolo bylo to jediný co jsem letos "trénoval". Těch 500km je asi málo.

Běh

Teoreticky jsem měl při běhu umřít, ale kupodivu se mi neběží až tak hrozně a dokonce se posouvám asi o 5 lidí dopředu, i když na prvního ztrácím dalších deset minut. Zážitkem je běžec, kterýho berou křeče. Nemůže ani chodit, chudák. Nakonec ale křeče povolí a on kolem mě proletí jako střela a v cíli je o 5 minut dřív. Připadá mi to trochu nespravedlivý. Já bych v této situaci asi skončil v nemocnici.

Závěr

Dát 900m plavání nic není. 25km v terénu je úplná pohoda. 7km běhu se dá přežít. Dohromady to ale tvoří trochu jinou dimenzi, která se dá vyjádřit jediným slovem: Xterra. Xterra je paráda i pro lidi jako já, kteří si chtějí ověřit starou pravdu, že bez tréninku nejsou výsledky. Škoda, že bylo málo příchozích, protože soupeřit s mistry světa? Z toho už jsem dávno vyrost.
Takže co dál? Zase si dávám závazek, že natrénuju, jenže už vím, že potomci jsou velmi dobrá výmluva pro moje pohodlí. Ale příští rok, pokud to půjde, v Hostivaři chybět nebudu. Zvlášť proto, že první ročník bylo bahno, letos bylo bahno, a když dá bůh, bude i bahno i příští rok a ředil závodu "slíbil", že v tom případě se bude vracet startovný :-).