Byli jsme tu již dvakrát, a díky skvělé organizaci, doprovodnému programu a samozřejmě pohostinnosti tohoto kraje, jsme na ono místo vyrazili zas. Datum 3.7. 2004 byl poznamenán začátkem prázdnin, což věstilo jediné - ucpané klíčové dopravní tepny, opravy na silnicích a obrovské množství nervózních řidičů. K tomu se ještě přidaly státní svátky 5. a 6. a máme tu totální kalamitu. Plán byl tedy jasný. Odjezd už v pátek a to co nejdříve. Vyplatilo se. D1 nezklamala a nenechala své špatné pověsti nic dlužna. I po sjezdu z dálnice to nebylo lepší. Ač jsme si původně mysleli, že už máme nejhorší za sebou, čekalo nás nemilé překvapení v podobě objížďky a dvou zúžených silnic opatřených semafory.

Znojmo, ale vše napravilo. Při večeři, poblíž místní High Way, jsme s lítosti mohli jen konstatovat, že nejen víno je ozdobou tohoto kraje… Po gábliku jsme se jeli ubytovat. Následovala poslední kontrola strojů a diskuse, která se jen těžko upínala na závod, spíše na místní krásy, hlavně ty živé a samozřejmě plody matičky země.



Budíček byl stanoven na sedmou. Následovala bohatá snídaně a návštěva koupelny. Obloha byla jasná a teplota příznivá. Prostě ideální den pro Závod. Pomalu se oblékáme a samozřejmě někteří z nás opět svlékáme. Jo starťák je starťák. Každopádně rekord v návštěvě OO nepadl, a tak jsme pomalu vyrazili na Start. Oněch 10 kilometrů je ideální vzdálenost na rozjezd, a tak vyrážíme rovnou na kole. Díky prozíravosti pořadatelů, kteří na prezentaci dávají pouze čísla a tolik obligátní igelitku až v cíli, odpadá i starost o auto a vše kolem. Po připevnění numera a čipu (novinka a navíc bez nutnosti zálohy), jsme se přemístili před brány Znovínského podniku, kde bylo místo startu, v podobě dvou startovních vln. Loni jsem si vyjel první, a tak jsem měl přeci jenom proti ostatním kamarádům výhodu. Čas startu se pomalu blížil, a tak nervozita nabírala na obrátkách. Ředitel závodu sdělil účastníkům nutné informace o úskalích, značení a nástrahách na trati.



Po startu se pole řítilo hlava nehlava po asfaltce ven z obce. V první části (cca 5 kilometrů) se pole drželo převážně pohromadě. Trať se opět vinula mezi vinicemi, po polních a štěrkových cestách. Jediné trochu delší a strmější stoupání, se nacházelo na rakouské straně. Vedlo po silnici, takže se na něm dosti taktizovalo. Taktika se ale používala po celou dobu. Jelikož jde o opravdu rychlý závod, není tu nouze o tzv. klíšťáky, kteří se rádi vezou celou dobu za vámi, aby nakonec před cílem využili našetřené síly. Při požádání o střídání, tvrdí že nemohu. Kupodivu vést se celou cestu a zrychlit v cíli ano. Tolik proslulý místní prach, nebyl letos takový. Bylo to způsobeno deštěm den předem. Občerstvovací stanice byly na trati dvě. Většinou se vše bralo za jízdy. Fandících lidiček bylo dost a dost. Místní těmito akcemi prostě žijí. V cíli dostáváme igelitku s vínečkem, tričkem a velmi důležitými informacemi o místním kraji. Co obsahovaly? No přeci kde je jaký sklípek, jak se k němu dostanete a plány cyklostezek. A stejně jako se říká že všechny cesty vedou do Říma, tak tady platí, že všechny cesty vedou do sklípků. Nezbývalo než se trochu opláchnout a hurá na kus žvance. Sice jsme obdrželi lístek na jídlo, ale opět to nikdo neřešil. Na výběr byl guláš nebo párek. Nechyběl ani místní koláč a samozřejmě víno. Ale jinak se nezapomnělo ani na nealko.



Celkově leze říct, že Znovínská akce se opět vydařila. Opět bylo dostatek občerstvení, trať skvěle značená i hlídaná. Umístění počítačů v cíli bylo velkým plusem, jenž přinesly rychlou možnost najít si svůj výsledek jak celkový tak v kategorii. Stejně tak měření za použití čipů, byla skvěla volba. Opět by ale mohlo být více vln. Stejně tak lepší možnost umytí a rychlejší zveřejnění výsledků na internetu, které byly přístupné až 4 den po akci. Pořadatelům jinak patří pochvala a poděkování. Moje hodnocení je mezi 1 až 2. Možná by byla lepší dvojka, kvůli motivaci. I tak mohu závod jen doporučit. Určitě budete spokojení a oblast si zamilujete.