Často budu mluvit o směšných maličkostech, ale právě takové maličkosti se pak často ukáží
jako otravující věci, které dělají z cesty peklo a pěkně hrají na nervy celé skupiny. Když
už jsme u skupiny, tak rozumný počet je 2, 4 a víc. Divíte porč jsem vynechal 3?
Tři není v tomto případě dobré číslo,
protože se v takové skupině mají tendenci vytvářet pakty a jeden je potom vždycky stranou, což může
nakonec vyústit v nějakou nepříjemnou roztržku a další cestování už jen ve dvou. Naopak tři
je zase dobrá rozhodovací jednotka při hlasování (nikdy to není nerozhodně). Tak si vyberte :-).
Základem celého podniku je plán, ale ten je čistě na Vás. Ať už se rozhodnete pro tuzemské
putování, nebo vyrazíte zdolávat Alpské průsmyky a nebo někam za polární kruh, nezapomínejte
na to, že "jiný kraj jiný mrav". V Rakousku můžete bez problémů přespat na louce u lesa, když
se dohodnete se majitelem. V Čechách je tohle většinou složitější a lidi nemají moc důvěru Vás někde nechat přespat. V severských zemích
(Švédsko - platí zde tzv. právo "allemansrätt" = můžete se volně pohybovat a stanovat na
jednu noc v přírode, ale musíte přitom respektovat obyvatele, zveř a rostliny) je kempování
v přírodě vesměs dovoleno. A to tady nemluvíme o takové exotice jako je třeba oblast
Karakokam Highway, ale jen o cestování takříkajíc za humny. Určitě se tedy vyplatí
promluvit s někým, kdo již v zemi do které se chystáte byl. Samozřejmě si můžete přečíst nějaký cestopis, nebo
sehnat informace někde na internetu, ale informace přímo "od zdroje" jsou vždycky nejlepší.
Vybavení:
Kolo (obecně):
Ať už se rozhodnete pro trekingové nebo horské, tak mějte na paměti, že šetřit se nevyplatí.
Vymstí se vám to v nejnevhodnější situaci a oprava je nejenom dražší, ale také domluva co
vlastně chcete není často úplně ideální. Ne každý, s kým se setkáte, zvládá perfektně
anglicky a popsat nějaký problém, když máte kolo někde daleko v kempu, není často
jednoduché ani česky (zvláště v Itálii a Francii to pak s AJ nebo NJ není moc slavné).
Samozřejmě můžete použít slovník, ale některé termíny byste asi příručních slovníčcích
hledali marně, takže s předstihem vyhledejte, napište a nezapomeňte vzít s sebou :-).
Většina kolegů včetně mě nejezdí na žádných super strojích, ale spokojíme se s bajky
v cenové relaci kolem deseti tisíc. Jsou spolehlivé a po menších úpravách
(většinou výměna ráfků a výpletu) velmi dobře slouží. S dražšími bajky jsou problémy s
uchycením nosičů, nevhodnou geometrií, plášti, sedlem a dalšími maličkostmi.
Kolo (technika):
|
Kola: Rozhodně nepoužívejte jednoduché ráfky. Ideální jsou nějaké vyšší dvojstěnné
ráfky s jednoduchým nebo lépe dvojitým kalíškováním. Další věcí je kvalitní výplet (dráty Sapim, DT ...).
Při větším zatížení jsou dráty a niple většinou nejproblematičtější část kola. Rozumné
je používat kvalitní nerezové dráty o průměru 2mm v kombinaci s pevným dvojitě
kalíškovaným ráfkem. Pláště je pak třeba pečlivě vybírat s ohledem na očekávaný
terén a volit spíše širší a objemnější typy. Váha by ve výběru měla hrát až poslední
roli. Čím těžší a objemnější plášť, tím většinou odolnější proti defektu. Některé firmy dokonce
vyrábějí speciální pláště s kevlarem nebo nebo jíným materiálem zesílným běhounem. Dobrým příkladem je Marathon Plus od Schwalbe.
Další maličkostí jsou duše. Pokud je máte již záplatované, vyměňte je za nové. Záplaty se mají tendenci při
brždění díky teplu od ráfků odlepovat. Trochu alchimie jsou
ventilky. Klasické velo (Dunlop, Woodův ventil) ventilky nedrží tlak a nafukování je obtížnější.
Na druhou stranu půjčit si pumpičku od "domorodců" není problém. Galuskové a autoventilky jsou přesným opakem,
nafukují se snadno, drží tlak a autoventilky lze navíc dofouknout u každé benzinky.
|
|
Pohon: Použít vytahaný řetěz na delší cestu si vysloveně říká o problémy. Pokud se vám ho
totiž podaří za jízdy nějak šikovně roznýtovat a třeba ještě zkroutit, tak s novým řetězem
budete mít na sjetých pastorcích dost velké problémy. Pokud se chystáte do Alp a jedete
na trekingovém kole, pak docela doporučuji převodníky s počty zubů 22/32/44(42) v
kombinaci s pastorky 11/32(34).
|
|
Řidítka a sedlo: Řidítka s bar-endy (rohy) jsou prakticky nutností. Počítejte, že na kole
strávíte často celý den. Nepohodlný úchop řidítek a nemožnost střídat polohy rukou dokáží pěkně znepříjemnit život.
Ani nemluvím o sedle. Nedělejte z cesty experiment a raději si místo sedla, které jste si včera vítězně přinesli z obchodu,
přemontujte sedlo ze jiného vašeho kola. Nadávat pak celou cestu na nekompatibilitu vašeho pozadí s novým sedlem to asi není to pravé.
|
|
Nosiče: Nepodceňujte uchycení nosiče - všechny šroubové spoje mají být zajištěné proti
povolení, takže kde to jde, použijte pérové podložky, nebo matice s plastovým kroužkem zabraňujícím povolování.
Já navíc používám speciální
modrý
gel (Loclite), který při aplikaci na povrch závitu zabraňuje samovolnému povolování spoje (používá
se např. na šroubech pro uchycení třmenů kotoučových brzd).
|
|
Brašny: Velice dobře se mi osvědčily velkoobjemové brašny od Sport Arzenalu. Trojbrašny,
které jsem měl předtím byly vysloveně za trest. Skládat do nich věci při plné horní části
bylo opravdu obtížné. Naopak ty co mám teď jednoduše sundám z kola, napěchuji nákladem a
zpět přichytím. Přístup je do nich díky velkému hornímu zavírání také podstatně lepší.
|
|
Osvětlení: Tohle rozhodně nepodceňujte. Lepší je svítit a blikat jak kolotoč, než se
někde v Bulharsku válet pod náklaďákem a pak při troše štěstí v "jistě" příjemné na
"dobře" vybavené nemocnici. Vynikající jsou zadní blikačky od SigmaSportu na normální
AA tužkové baterie (shánění mikrotužkových AAA baterií je většinou obtížnější).
Přední LED svítilny jsou skvělé na to abyste byli viděni, ale jet
jen podle nich neznámým terénem je dost těžké. Naopak zase mají hodně dlouhou výdrž (často přes 50 hod) a
díky menší hmotnosti a odnímatelnosti z řidítek se dají použít jako baterky do stanu.
Mám zkušenost, že pokud není z nějakého důvodu úplná tma, tak se dá v noci jet po kvalitní silnici
i bez předního osvětlení, které zapínám jen když mě v míjí auto.
|
|
Mazivo: Základem je alespoň obyčejný olej. Rozhodně si ho nezapomeňte přibalit. Skřípající
a vrzající řetěz je k vzteku. Bez vazelíny ložiska fungují, takže tu s sebou netahám. WD50 s
sebou nemá cenu jako mazivo vůbec brát (není to totiž ve skutečnoti mazivo).
|
|
Blatníky: Bez nich po deštivé dni poznáte zač je toho loket. Záleží na uvážení jestli
ano nebo ne - je to přeci jen další věc, která může způsobit problémy. Vězte že krátké nasazovací blatníky jsou naprosto nanic.
Když už blatníky, tak klasické dlouhé se vzpěrami.
|
Oblečení:
Funkční prádlo je na cesty ideální - je příjemné, lehce se pere a rychle schne. Beru si
vždy všechno co mám, protože je fajn jet v čistém prádle. V kempu ho pak přeperu v
ruce a za hodinku na slunci je suché. Ostatní oblečení je potřeba volit podle uvážení
netroufnu si na nějaký obecný rozbor co ne a co ano, každý si to určitě dokáže promyslet.
Návleky na tretry bych ale doporučil vzít téměř vždy. Stejně tak jsou nutné krátké
cyklistické kalhoty a čapáky, na které jste zvyklí. Experimenty se prostě nevyplácí.
Co s sebou:
stan
spacák + obal
karimatku
cyklistické brašny
pružné popruhy na nosič
láhev na pití
2 x láhev na zásobu vody 2l
plynový vařič
plynová bomba (+ náhr.)
zapalovač, zápalky
nůž (+ otvírák)
hrníček na pití
ešus na vaření s poklicí
lžíce velká
toaletní potřeby
pas
průkaz zdrav. pojišťovny
doklady o pojištění do zahraničí
peníze
mapy
baterku
foťák, filmy, baterie
papír, tužku
šicí potřeby
blikačku přední + zadní
cyklocomputer
akumulátory, tužkové baterie
zámek
igelitové pytlíky
mobilní telefon
cyklistické tričko
cyklistické kalhoty krátké + dlouhé
cyklistické rukavice
|
cyklistická přilba
cyklistická čepice
návleky na tretry
prádlo
pláštěnka nebo nepromokavá bunda
oblečení na spaní
teplé rukavice
lékárnička
šroubováky - křížový a normální
montpáky na pláště
imbus klíče a stranové dle uvážení
pumpa, redukce
centrklíč
nýtovač na řetěz
olej
lepení na duše
izolačka, plastové stahovací pásky
hadr
drát, provaz
kleště kombinačky, sykovky
stahovák na kliky
další speciální klíče podle potřeby
náhradní plášť
dvě náhradní duše
lanka + bowden
dráty
brzdové gumičky
šrouby, matice
články řetězu
rolna do přehazovačky
kuličky do ložisek různé
elektrikářská "čokoláda"
|
Maličkosti ještě jednou:
Teď už se asi divíte co ještě proboha chce. Teď totiž přidou ty směšné maličkosti :-)
Abych nezdržoval rozvláčným popisem, tak to pěkně seřadím:
|
Pokud se na kole vyskytuje větší množství šroubů s různými hlavami, sjednoťte je (ideální jsou inbusy - vnitřní šestihran).
Povezete méně nářadí. |
|
Asi jste se u seznamu věcí pozastavili nad položkou elektrikářská "čokoláda".
Je to velice šikovná věc na nouzové a provizorní opravy lanek a drátů. |
|
Seznam telefonních čísel známých. Pamatujete si všechna telefonní čísla co máte v mobilu?
Já ne a když se vybije akumulátor, tak je bez seznamu celkem problém |
|
Zkontrolujte že Vám ompravdu platí pas. Zjistit na hranicích opak je celkem nemilé překvapení. |
Jak to naložit:
Jak rozložit do brašen všechny ty věci co jste si nachystali je docela umění. Rozhodně
platí stará známá pravda, že to nejtěžší patří dospodu. Pamatujte, že čím větší komínek
za sedlem si uděláte, tím hůř se vám pojede. Nejlepší je pořídit si ještě přední nosič a
váhu rozumně rozdělit. Navrch je dobré si dávat věci, které budete potřebovat často a
dospodu zase to, co vytáhnete jen v nouzi. Dost se mi osvědčilo zabalit jednotlivé skupinky
věcí do igelitových tašek. Mám pak větší jistotu, že zůstanou v suchu a pořádek v brašnách
po pár dnech je taky o poznání lepší. Nedej bože, když se podaří rozmixovat v brašně jogurt
nebo něco podobného, to pak oceníte, že máte všechno pěkně zvlášť zabalené. Samozřejmostí je
rozdělení některých věcí po celé skupině, protože je asi zbytečné aby každý táhl náhradní
zadní osu, stahovák klik a nebo náhradní plášť.
Co do sebe:
To hlavně záleží na vaší peněžence ... Ne každý je finančně tak silný, že se může stravovat
v restauracích a hospodách po cestě, takže vhod přijdou různé trvanlivé potraviny. Dost se
osvědčily špagety (dají se koupit i takové co jsou hotové za 3 minuty). Pak už do nich jen
vyklopíte studenou konzervu a nemusíte nic ohřívat a hned se to dá jíst. Různé instanční nudlové
polévky, konflakesy a další dehydrovaná jídla jsou přesně to ideální co vzít s sebou. Nezapomeňte také na
něco "pořádného" k jídlu - trdlo tvrdého kvalitního salámu vydrží a rozhodně přijde vhod.
Samozřejmě pak táhnu s sebou ještě zásobu paštik v balení co jde rozdělat bez otvíráku,
bochník chleba a další poživatiny. Nezapomínejte také na něco sladkého, ale vyvarujte se věcí,
které mají tendenci se na slunci roztéci.
Závěrem:
Nic z toho co jsem tu napsal nebude k ničemu, když se před odjezdem pořádně nezamyslíte
nad tím co vlastně potřebujete a co nepotřebujete, když si neprojdete všechno jedno po
druhém a nezkontrolujete, že je to tak jak má být a když si budete říkat "ono to nějak
dopadne" a "tohle se mě nemůže stát". Věřte, že se právě to stane. Samozřejmě se nedá
počítat se vším. Rozumná kalkulace co s sebou vzít a nevzít je umění a chce to také trochu
zkušenosti, které načerpáte jen na cestách. Takže dálkošlapům zdar a vítr v zádech!
Souvisejísí články:
Zajímavé odkazy:
|