Pro mnohé je Author Nova Cup poslední akce tohoto roku, a tím ukončení závodní sezóny. Počasí týden před vypovídalo o opakování scénáře z loňska. Zima, sychravo a možnost sněžení či deště. Mysleli jsme si, že to mnohé odradí, ale nestalo se tak. Velkou změnou oproti minulým rokům byla trať závodu. Jela se totiž v opačném směru. Bylo to z důvodu oprav na vodní nádrži Josefův Důl. Reklama na akci byla obrovská. Jestliže jste se zúčastnili předcházejícího ročníku, přišly vám propozice přímo do schránky. Pokud ne, televize a rozhlas to dohonily.

Vše vypuklo 11. října. Na silnicích vedoucích směr Jizerské hory bylo rušno. Občas to připomínalo, že si to bajkeři rozdávali už tam. I my jsme nebyli výjimkou. Počasí se nakonec umoudřilo. Ráno to sice vypadalo na deštík, ale nakonec bylo něco kolem 8°C a žlutý puk nás občas potěšil svou přítomností. Spekulace co na sebe neznaly meze. (Z doslechu od prodavače z jedné cyklo prodejny vím, že lidé kombinovali a vymýšleli co na sebe, už mnoho týdnu předem). Nakonec jsme dali hlavy dohromady a naše tlupa mohla konečně vyrazit na start. Řazení probíhalo pomocí vln po 500. Celkem jich bylo připraveno šest. Časový odstup mezi nimi bylo pět minut. Při přidělování startovního čísla, a tím i vlny, se přihlíželo i k dosaženým výsledkům z loňska. Čipy samozřejmě nechyběly. Vše probíhalo v klidu a pohodě. Všude vládla dobrá přátelská nálada.

Do začátku chybí 5 minut. Nervozita houstne. Diváků, kolem koridorů lemujících start, je požehnaně. Na řadu přichází odkládání přebytečných svršků chránících před zimou, poslední odskočení a nezbytné udílení rad ať už od přítelkyň, manželek, rodičů, tak od profesionálních doprovodů.

"5....4....3....2....1 stááárt!" První vlna se dala do pohybu. Míří na první a obávané stoupání k přehradě. Frčí se po asfaltce, která se mění v kamenitou rozbitou cestu. Šplh není ani tak náročný fyzicky, jako technicky. Většinou se dát jet pouze po okrajích. Předjíždění je dost často doprovázeno kolizemi a ne zrovna sportovními výrazy. Vidím někoho běžet - někdy je to fakt rychlejší. Na hrázi už čekají bouřlivě vítající diváci. Musím přiznat, že to pomáhá, a jsem rád, že tam jsou. Točíme to doprava a po krátké rovince opět míříme vzhůru po Kristiánově cestě. Prvních cca 10 km závodu je skoro pořád do kopce, což by mělo, a taky to udělalo, roztrhat pole. Postupně se tvoří malé skupinky. Jejich počet a osazenstvo se neustále mění. Spolupráce mezi bajkery v nich více či méně funguje. Dál už je trať celkem rychlá, s častými změnami jak profilu, tak povrchu. Z valné většiny se tu střídá panel s asfaltem. Jen malá část vede po nezpevněných površích. Celkem jsou připraveny dvě občerstvovačky, a to na 25 a 46 km. Jede se přes Knajpu, po Kasárenské silnici, Pavlově cestě, Štolpišské silnici, Oldřichovské silnici, Polednické cestě, k Šálamově chatě, a dál na Bedřichov a kolem nádrže zpět na hráz. Tady stoupáme po asfaltce k parkovišti v Hraběticích. Lidí opět přibývá. Hlavou mi prolétla myšlenka - "kde se pořad berou :-)?". Následně trochu sjíždíme, a opět mírně šplháme ke kapličce, kde se stačíme vlevo do lesa. Následuje poslední honička po louce a sjezd mezi stromy do Dolního Maxova, kde je cíl. Jak se říká, "závod se vyhrává až v cíli!". Tady už vše běží, jak má. Vojáci nás směřují na volnou plochu a připravené občerstvení.

Závod, jehož celková délka činí bez pár stovek metru 60 km, nepatří mezi nejnáročnější. Avšak díky tomu se ho mohou zúčastnit i úplní amatéři a začátečníci. Ale nebojte se. I otřelí závodníci si určitě přijdou na své. I tady se můžete utavit a překombinovat co se dá.

Organizace probíhala na výtečnou. Bloudit se nedalo, a pořadatelů všude fůra. Pití i jídla na občerstvovacích stanicích bylo dost. Bohužel i pádů. Převážně se odehrávaly ve sjezdech, které dost často končily změnou směru. Po vyslechnutí historky od horské služby, kdy padlo hned 15 cyklistů, a o vykloubené končetiny či krev nebylo nouze, mně běhal mráz po zádech. Lidé často neodhadnou svoje možnosti a neštěstí je na světě. Ale i to patří k závodům. Za zmínku stojí ta spousta diváků všude kolem, které ani zima neodradila a fandili co mohli. Jak už jsem se zmínil, prostě super super super atmosféra! Tím bych jim chtěl moc poděkovat, protože i oni k tomu patří, a hned se jede lépe. V místě dojezdu, bylo připravené bohaté občerstvení od vánoček, ovoce, párků, po pivo, čaj a minerálky konče. Doprovodný program byl zpestřen exhibicemi a trochu chudou tombolou. Výsledky byly doplňovány průběžně a do večera byly i na netu. Myslím, že ani změna směru tomuto podniku konce sezony na kvalitě neubrala, ba naopak to bylo příjemné zpestření. A moje hodnocení pomocí hvězdiček? Určitě 4 z 5.