Obě vlastnosti jsou ve skutečnosti klady. Dospěl jsem k tomu, že je velmi příjemné ve všední den po práci si zajet velmi dobře zatrénovat na téhle velmi rychlé trati. Trať obsahuje vlastně vše co má správná trať mít. Zajímavou lokalitu rozhledny Vysoká, rychlý sjezd s následnou ostrou zatáčkou kde se dá hodně získat, ale i hodně ztratit. Táhlé stoupání, technické pasáže a to vše v pekelně rychlém tempu. A samozřejmě dost dalších lidí stejného ražení. Skvělá je právě ta možnost porovnání s ostatními. Závodníci a závodnice jsou samozřejmě rozděleni podle věkových kategorií. Podle zařazení v kategorii se jede určitý počet kol. Bike klub Straka společně s Miskovickým obecním úřadem hlavní pořadatelé závodu, se tak postarali o kvalitní průpravu na velké maratony, které se jezdí právě o víkendech. Jsem zvědavý jestli "rodiná" atmosféra z loňska vydrží i letos.

O den později

Dnes je středa a já Vám tedy můžu poreferovat jaké to včera pro mě bylo. Miskovice nás přivítaly v přítmí zamračené oblohy a většina přítomných co chvíli vzhlížela k obloze zda nezačne pršet. I přes nepřízeň počasí se ale sešlo mnoho lidí. Určitě více než loni. Rychle se jdeme s Tomášem zaregistrovat, dostáváme číslo které nás bude provázet celý seriál, sundáváme kola a převlékáme se. Rozjetí se scvrklo na objetí pouhé polovičky okruhu a už už na start. Nutno podotknout že mě už při rozjetí bolely nohy. Mezi startujícími rozeznáváme většinu známých tváří z minulé sezony, ale i nové tváře a jednoho zástupce ELITY Tomáše Tvrdíka z týmu České Spořitelny, který jako jediný jel 8 okruhů. Nás ostatní čekalo 7, 5 a ženy 3 okruhy. Trápí mě předstartovní nervozita, potřebuju na záchod a žaludek mám jako na vodě.



Startovní výstřel protrhl dešťové mraky a hned od úvodu závodu začíná pěkná slota. Mě se start docela vydařil. Úvodní metry trati stoupají k rozhledně a poté se stáčejí okolo ní směrem dolů sjezdem jednomužnou stezkou k velmi ostré zatáčce. Cesta dále pokračuje po louce po vrstevnici. Už tady mě předjíždí Ti lepší a já zjišťuji, že to dnes opravdu asi nebude ono. Nohy jako bych měl z olova a kolo jako by vážilo 30kg. Je to ještě více cítit v táhlém stoupání směrem zpátky k rozhledně. A to je teprve první okruh. Neustále se propadám a jediné místo kde držím krok s ostatními je sjezd od zříceniny, kterou míjíme po levé ruce. Po každém sjezdu musí ale přijít znovu výjezd a já opět nemám síly. Zpět na louku, která nyní slouží jako parkoviště, přijíždím už s řádným odstupem od nejlepších. Sjezd po mokré trávě začíná být nebezpečný obzvláště ve vracečce po které se dostáváme do prostoru odkud jsme startovali. Znovu kopec k rozhledně a to vše ještě šestkrát. Trápení pokračuje celých šest okruhů. K těžkým nohám se přidávají žaludeční problémy a ve třetím okruhu mám sto chutí vzdát. Ještě nikdy jsem žádný závod nevzdal a tak chci vydržet i Miskovice. Připadá mi, že jsem úplně poslední a na rychlosti mi v pátém okruhu nepřidá ani když mě ve stoupání přeletí spořitelní rychlík Tvrdík.

Do cíle přijíždím absolutně vyčerpaný. Něco přes 18 km mi dalo řádně zabrat, ale nakonec jsem rád, že jsem vydržel a nevzdal. Tomáš byl na tom o poznání lépe a to mě pěkně žere :. Oba jsme dost zablácení a tak se jdeme rychle převléknout, vyzvednout občerstvení (koláč a limonáda) a kouknout na vyhlášení nejlepších. Mezi muži (7 okruhů) vyhrál v závěrečném spurtu Pavel Nosek v čase 47:00 těsně před Mirkem Živným (47:01). Třetí byl Lukáš Klovrza (47:53). Tomáš Tvrdík jel svých 8 okruhů od začátku v čele a v cíli byl v čase 50:18. Já jsem se na trati o jedno kolo kratší pachtil ještě o 8 minut déle. Závod byl dle očekávání skvěle připraven. Jedinou výtku jsme měli k nemožnosti omýt někde kolo i sebe alespoň z nejhoršího bahna. Druhou výtku jsem já osobně měl ke svému výkonu ale ten se snad bude zlepšovat. Ostatně uvidíme už za týden kdy se koná další závod seriálu STRAKA SPORT CUP.