Sjezdový bajk Mrázek DH

Do rukou se nám dostal kousek z domácí produkce. Ne však žádné RB, Kangaroo a podobně, ale čistá garážovka od Františka Mrázka. Asi nikoho nepřekvapí, že tento bývalý motokrosař u nás nejlepší sjezdař let minulých ví, jak na to a že celkový výsledek konstrukce, vzhledu i funkce je otázkou nápadů stavitele a závodníka.

Vraťme se však k testovanému kolu.
Rám i zadní kyvka jsou provedeny z CrMo trubek vyráběných v černomořském přístavu Burgas. Eventuální zájemce však nemusí mít strach, že by pro materiál musel cestovat až tam, František má svoje zásoby již doma - pozn. testriderů.
V podstatě klasická, čtyřčepová zadní stavba, která je uložena na osmi průmyslových ložiscích, stlačuje tlumič DNM. Ten nás zaujal také tím, že byl šikovně uchycen u konce ramínka (běžné uchycení u těchto systémů je uprostřed), tudíž mohl být více položen a tím byla i snížena výška rámu. Kolo se tak stává menším a obratnějším.
O přední odpružení se stará vidlice RockShox Boxxer 151 a celý stroj lze ukočírovat díky hydraulickým brzdám Formula. Ostatní osazení se odehrává v roli Sram, Exu, HardWare, Tioga, Point a Shimano. Jinak je kolo vyztuženo na všech exponovaných místech a propracované do posledního detailu, o čemž světší například úzká trubička – rozporka umístěná v horní části rámové trubky, sloužící proti jejímu zploštění při nechtěném nárazu vidlice. Před vlastní jízdou ještě pár čísel - úhel hlavové i sedlové trubky 68°, zadní zdvih 200 mm, přední 150 mm, rozvor 1250 mm a váha 18,5 kg.

Jízda
Hned po nasednutí člověk zjistí, že 200 mm na zadní ose se zdá vskutku nevyčerpatelných a že zdvih pohltí vše, co mu drze přijde do cesty. Chod přední vidlice se zdvihem „jen“ 150 mm byl nastaven o něco tvrdší než chod zadní stavby. Na oplátku se Vám dostává solidní odezvy při spurtování a kolo jede celkem lehce kupředu.
Vlastní „let“ z kopce se odehrává v klidné režii a to jak díky rozvoru kol a zdvihu, tak díky úhlu vidlice, který se po nasednutí ještě o něco zmenší. Na druhou stranu se musíte s kolem trošku prát v prudkých zatáčkách a v technických pasážích. Jev však není v žádném případě tragický a je spíše otázkou zvyku jezdce. Pneumatiky Tioga šíře 2,3“ nás na šotolině i měkčím a suším povrchu podržely. Limit budou mít zřejmě na mokrých kamenech a kořenech, ale jaké gumy ho nemají? Ocenili jsme velký rozsah nastavení tlumiče, který se nám během testu kromě extrémních případů nepovedlo doběhnout a dostat ho tak na doraz. Jinak řazení řadilo, brzdy brzdily, až se hory zelenaly. Všichni jsme ale bez pardonu odsoudili příšerné gripy a sedlo, které měly již něco za sebou a zasloužily by vyměnit.
Jak jste si všimli, kolo jsme nevybavili podrobným technickým popisem. Je to zbytečné, jelikož se jedná o individuální kousek mimo komerční nabídku, kde není stanovena ani geometrie ani cena a každý si bude muset rám, komponenty i design vytvořit sám podle vlastních představ. Je však potěšitelné, že kolo z našich končin, které Vás určitě nenechá na holičkách na sjezdových tratích, si funkcí ani technickými parametry nezadá s většími byť zahraničními značkami.