Probouzíme se do mlžného oparu, ze kterého vykukuje sluníčko. Při nakládaní a následující jízdě do místa startu, vše nasvědčuje
tomu, že půjde o krásný podzimní den. Po necelých čtyřicet minutách míjíme Odry. Klokočůvky jsou hned za nimi. Parkujeme na obrovské
louce zhruba pět set metrů od tábora. Prezentace je rychlá a jak už jsme na Moravě zvyklí, doprovázená usměvavými a ochotnými
tvářemi. Sondujeme parkoviště a jejich osazenstvo. Většina SPZ aut z okolí. Také slang vypovídá o tom, že 99% lidí z Čech je na
třech souběžných, blíže dostupných akcích. Start je v poledne, a tak se všude klábosí, v klidu se připravují závodní stroje a
současně od půl desáté probíhá dětské zápolení.
Je půl hodinky do začátku. Startovní prostor se rychle zaplňuje. Řazení probíhá do dvou vln. Ta první je určena pro 400 prvních z
loňska a ostatní musí do druhé. Síla davu je však neudržitelná a páska dělící obě pole po několika minutách padá. Tak to pořadatelé
nezvládli! Hlášení oznamuje poslední známý počet účastníků. Do tisíce jich moc nezbývá. Tak to už je pořádná porce lidí.
Start. Dav se po počáteční zácpě pomalu dává do pohybu a směřuje vlevo ven z areálu. První dvaceti kilometrová část je převážně
po zpevněných cestách a jde o jakýsi okruh. Všude přítomný hrubý kamenný podklad děsí nejednoho z nás. Pole se jen pomalu natahuje
a trhá. Rychlost a tempo neztrácí na intenzitě. Postupně nabíráme výšku. Zhruba na 10 kilometru se nachází asfaltový úsek, který
nás přivádí přes vísku Luboměř na okraj obce Spálov a zpět do lesa. Sjezdem se dostáváme opět na známou cestu, která nás přivádí
zpět do tábora. Postupně narůstá počet lidí bojující s defekty. V zhledem k již zmiňovanému povrchu tratě, který se tu vyskytuje,
bohužel, velmi často, není ani divu. Proražení či proříznutí pláště tu vede na plné čáře.
Vjíždím opět do místa startu. Při průjezdu pod startovním obloukem, tu na bikery čeká malé zpestření v podobě skoku, kterému se lze
samozřejmě vyhnout, ale díky velkému počtu povzbuzujících diváku, většina volí přímý směr. Znovu to valíme ven z areálu, pro změnu
vpravo a míříme do avízovaného, něco přes kilometr dlouhého stoupání, které má prověřit kondici všech zúčastněných. I tady nekonečné
davy fandících nespí, a tak nikoho ani nenapadne slézt a tlačit. Nastává opět klesání. Řítíme se k cca třicátému kilometru, místu
první a jediné občerstvovačky. Většina jen projíždí. Druhá část není o nic pomalejší, ba naopak. Je tu více lesních úseků, a to hlavně
v závěru tratě. Nechybí však ani polní, asfaltové a již zmiňované kamenité cesty různé šířky a délky. Většinou se jede ve skupinkách,
v nichž se neustále bojuje. Každý pokus o únik je nekompromisně zmařen a každý osamělý cyklista rychle pohlcen davem hladových vlků,
kteří ač na první pohled spolupracují, mezi sebou bojují o co nejlepší umístění.
Pořadatelé zareagovali na přání bikerů a prodloužili trať o deseti kilometrový úsek, na konečných 56 km. Tato technická část, přidaná
na závěr závodu, je opravdu super a stojí za pochvalu. Jde opět o rychlou pasáž, plnou kliček a nástrah, které vás zavedou do cíle. Opět
nás vítá dav diváků a usměvavé dívky, které podávají hned za páskou minerálku z Karlovarských pramenů :-).
V rychlém sledu dojíždějí další a další. Místo se rychle plní. Vše probíhá opět v klídku a nikdo nikam nespěchá. Někdo čeká na mytí
kol, někdo se jde osprchovat a kdo má hlad a žízeň popíjí pro závodníky připravené pivo a pojídá guláš či špágle. Moji pohodu narušilo
zjištění, že i moje koleso se defektu nevyhnulo. Po podrobném průzkumu pláště, jsem vypreparoval malý ostrý kamínek. Kolo ušlo úplně
a mne polévá studený pot. Co dodat. Ještě že to vydrželo až do cíle. Vyvrcholením dne je vyhlášení výsledků spojené s losováním tomboly,
její divácká část je věnována na dobročinné účely. Po ní následuje obrovská večerní bikerská párty plná hudby, zábavy a samozřejmě piva.
Resumé
Co se značení a zajištění celé akce týče, až na start, pořadatelé vše zvládli velmi dobře. Všude bylo dostatek pomocníků i značení.
Výběr ze dvou jídel, včetně zázemí bylo fajn. Opět ale i zde chybělo depo. Jedinou skvrnou na mém celkovém dobrém dojmu bylo velmi
často použité kamení na cestách. Což pořadatelé asi těžko ovlivní. Tohle je věc, která mě trochu odrazuje od dalšího startu, na jinak
docela pěkné trati, hlavně co do volby zvoleného prostředí a profilu. Má známka na stupnici od 1 - 5 je 2.
Jinak ale všem doporučuji a zvu do místního pohostinného kraje. Je tu nádherná příroda, spousta památek a fantastičtí, přátelští lide. Já
sem určitě, snad ještě letos, zavítám. Tak se tu třeba potkáme. Co vy na to?