Nyní někdo může namítnout, že údržbu kola je potřeba dělat po celý rok (sezónu), ne jen na jejím konci, což je pochopitelně pravda. Přes léto je však důležité především jezdit a proto se většinou údržba omezuje jen na nejnutnější úkony (mj. mazání řetězu, dohušťování pneumatik atd.). Na podzim již většinou počasí vyjížďkám v terénu tolik nepřeje a proto nastává to nejlepší období pro nápravu zanedbané údržby. I v servisech cykloprodejen nemají v tomto období tolik práce a s vaším miláčkem (myšleno kolem) si mohou „vyhrát“, nehledě na to, že někde poskytují i slevy na servisní práce. Tak tedy do toho!

Základem údržby kola je pochopitelně jeho dokonalé umytí. Jak na to, ví asi každý, shrnu jen to nejdůležitější: Jako nejlepším řešením se stále jeví kbelík s vodou (možno přidat trochu saponátu) a kartáč, případně houba. Někdo preferuje mytí tlakovou vodou (většinou wapka u čerpacích stanic), tento postup však lze doporučit jen zkušeným. Voda v nábojích, příp. hlavovém a středovém složení dokáže napáchat značné škody. Obecně lze snad jen doporučit: bike umývat z větší dálky a nestříkat vodu přímo na těsnění (ložiska, vidlice, ořech kazety atd.). Lepším, méně násilným řešením je použití zahradní hadice s nástavcem. Po umytí kola by vždy mělo následovat kvalitní osušení a ošetření.

Základem kola je rám a jako takovému mu musíme věnovat největší pozornost. Možná si řeknete, že na rámu není co udržovat, opak je však pravdou! Ocelové rámy mohou zevnitř trubek trpět korozí, hliníkové pak oxidací materiálu. Není proto od věci vnitřek rámu nakonzervovat. K tomuto účelu je možno použít nějaký konzervační olej ve spreji (např. Konkor, WD40 atd.). Vyplatí se celý rám podrobně prohlédnout, hlavně exponovaná místa (typicky okolí hlavové trubky) jestli někde neobjevíte, byť drobnou, prasklinku.

Další co můžete pro dlouhou životnost vašeho rámu udělat je ošetření drobných oděrek (většinou vznikají od odletujících kamenů). Pokud si podrobně prohlédněte spodní stranu dolní rámové trubky, jistě jich najdete spoustu. Co s nimi? Pomoc je snadná - odmastit a přetřít např. lakem na nehty (bezbarvým), pokud máte to štěstí a vaše partnerka používá stejnou barvu na nehty jakou máte barvu laku, máte vyhráno dvojnásob. Zatřené oděrky nebudou dále podléhat korozi (oxidaci) a svým rozšiřováním a zeslabováním síly trubky nebudou narušovat pevnost rámu. Na závěr je možno přistoupit i k ošetření laku kola k tomu určenými prostředky (Pedro’s, Sonax apod.), lze využít i produktů autokosmetiky. Takto ošetřený rám bude lépe odpuzovat vodu a nečistoty.

Dále by měla následovat rozborka všech komponentů, jejich vyčištění, odmaštění a případná výměna maziva. Servis by určitě neměl minout funkční části odpružení biku, čepy rámu, odpruženou vidlici a případně tlumič. U vidlic přichází na řadu výměna oleje, u elastomerových pak kontrola a případná výměna elastomerů, minimálně však výměna maziva. Při zjištění vůle mezi vnějšími a vnitřníma nohama, je na čase zvážit výměnu pouzder („futer“). U tlumičů je možná také výměna oleje, v případě zjištění jeho úniku pak výměna těsnění. Pokud vlastníte vzduchový tlumič a musíte jej již často dohušťovat, je nejvyšší čas na jeho přetěsnění. U odpružených rámu je vhodná kontrola opotřebení kluzných pouzder a jejich případná výměna, pokud vlastníte rám otáčející se na ložiskách, zkontrolujte jejich stav a příp. vůli a zvažte jejich výměnu. Pokud si na tyto operace doma netroufáte, je lepší svěřit je spolehlivému servisu. K většině těchto servisních zásahů je potřeba speciální nářadí a náhradní díly, které ne každý má doma. Zároveň si dejte pozor, do jakého servisu svojí drahou součástku svěříte, je lepší si připlatit a vědět, že o ni bude dobře postaráno.

Při rozebírání kola je vhodné všímat si míry opotřebení hodně namáhaných částí a v případě potřeby je vyměnit, nebo si jejich brzkou výměnu naplánovat. Zub času působí mnohdy skrytě, ale nekompromisně. Vezmeme to postupně: Při používání na biku asi nejvíce trpí převodové ústrojí a v případě použití V brzd i brzdové špalíky a brzdné boky ráfků. V případě opotřebení pohonu, je asi nejvíce na ráně řetěz - o tom však již bylo popsáno spoustu papíru. Takže se omezím na konstatování o častém přeměřování a následné výměně v případě nutnosti (pravidelné čištění a mazání je samozřejmostí!). Pokud nový řetěz přeskakuje (střílí) je čas na výměnu kazety. Brzdové špalíky si stejně jako řetěz zaslouží pozornost po celý rok, pokud již jsou opotřebované, je nejvyšší čas na výměnu. Pozornost věnujte také bokům ráfků, bržděním se jejich stěna ztenčuje a může dojít k jejímu vyvalení. Pro přesnou funkci řazení a snadný chod brzd jsou neméně důležité lanka a bovdeny. Nejlepší je v případě použití běžných vedení jejich kompletní výměna. K přehazovačce doporučuji používat nerezové broušené lanko a k tomuto určený řadící bovden (uvnitř je rovný, ne kroucený). U kol se dále zaměřte na náboje, výměna maziva a kontrola dotažení kónusů je samozřejmostí. Prohlédněte taky dráty, může se stát, že budou od odletujících kamenů „načaté“. Případné docentrování ráfku je samozřejmostí.

Otázka klasika zde nebývá opět na významu. Kam a jak uložit kolo na zimu? Před uložením k zimnímu spánku by měla pochopitelně předcházet výše popsaná údržba. Vlastní uskladnění je nejlépe realizovat na suchém a přiměřeně teplém místě (sklep, dílna apod., při nedostatku těchto prostor potom v bytě). Nejvhodnější je zavěšení za horní rámovou trubku. Pokud nemáte tuto možnost (atypický tvar rámu, nedostatek místa atd.), pak zavěšení za přední (zadní) kolo. Zvýšeného namáhání, anebo dokonce poškození při tomto způsobu uložení namáhaných součástek (hlavové složení, náboje), není třeba se bát, při provozu jsou na ně působící síly mnohem větší. Není vhodné kolo ukládat do místnosti vlhké, zvláště nebezpečné je společné uložení s automobilovými bateriemi, agresivní výpary mohou na rámu vykonat své. Pláště stačí nahustit jen tak, aby se u nich vlastní vahou kola neprolamovaly boky.

Zimní biking má své těžko popsatelné kouzlo. Zasněžená příroda, stromy v lese jako z pohádky o Mrazíkovi, chladivý čistý vzduch v plících, pneumatiky valící se po ujeté zasněžené cestě...ano, již opět brzy to bude realita, do které se budeme moci vydat se svým kolem. Co však udělat proto, aby se tato krásná představa nezměnila v noční můru v podobě poruchy nebo dokonce nefunkčnosti biku? Jak se říká, štěstí přeje připraveným, proto je potřeba svůj stroj na zimní sněhové radovánky dobře přichystat.

Náboje, středové a hlavové složení - zde se vyplatí výměna mazacího tuku za tuk s nízkou provozní teplotou a s co nejmenším obsahem vody (nejlépe nulovým). Výměna maziva se vyplatí i v ořechu zadního náboje. Na tělo zapouzdřeného středu je dobré nanést slabou vrstvu mazacího tuku, předejdete tak jeho korozi. Promazat se vyplatí i závity misek středového složení a plošky čtyřhranu pro osazení klik. Pro hlavové složení platí to samé jako pro náboje. Jako ochrana spodního ložiska před nečistotami a vodou, je možno použít ustřižený kus staré duše.

Řazení - v případě řadících páček Rapidfire od Shimana není nutná nějaká mimořádná příprava, snad jen lehké promazání vnitřního mechanizmu olejem ve spreji pro snadný chod v nižších teplotách. V případě řazení otočnou rukojetí, opět platí promazání tukem jako u nábojů. Pro dobrou funkci řazení a snadný chod brzd je důležitý stav lanek a bovdenů. Opět je možné je promazat mazacím tukem.

Měniče převodů (přehazovačka, přesmykač) - dobře vyčistit a odmastit, prostříknout nemrznoucí kapalinou a olejem. Vodící kladky přehazovačky promazat tukem.

Řetěz - pro zimní provoz nejsou příliš vhodné oleje ve spreji, jejich životnost na sněhem obaleném řetězu není příliš dlouhá. Výborný je motorový olej (pro automobily), nebo speciální přípravky např. od firem Sonax, Finish Line, Pedro’s atd., případně speciální mazadla pro cyklokros (Valvoline). Olej by měl být co nejhustší, v teplotách pod nulou nehrozí nalepování nečistot na řetěz. Do podsedlové brašničky si ještě raději přibalte malou mazničku. Nezapomeňte také na častější kontrolu prodloužení řetězu, jeho opotřebení může být v zimě podstatně rychlejší.

Odpružené vidlice - nejméně vhodné pro zimní provoz jsou asi vidlice s elastomery, ty tuhnou již pod teplotou asi 10oC. Tyto vidlice se celkem vyplatí na zimní období vyměnit za pevnou. Pokud nemáte tuto možnost, alespoň elastomery ve vidlici důkladně namažte hustým mazacím tukem s co nejnižším obsahem vody. Možná je i výměna elastomerů za měkčí. Olejovým vidlicím by zimní provoz neměl příliš vadit, dobré je nezapomínat na pravidelné mazání těsnění vnitřních nohou vidlice.

Brzdy - v případě V brzd se vyplatí promazat čepy otáčení a použít brzdové špalíky dobře odvádějící vodu, té je z tajícího sněhu na bocích ráfku dost a výdrž špalíku se také asi zkrátí oproti letnímu provozu. Vyplatí se sledovat stav opotřebení brzdových ploch ráfků. V případě použití kotoučových brzd není potřeba dělat nějaké mimořádné zimní opatření.

Pedály- nášlapné pedály vyčistit a odmastit, pružinu prostříknout nemrznoucí kapalinou a namazat tukem, stejně tak i zarážky (kufry) na podrážce bot. Zde je vhodné i promazat závity šroubů držící zarážku, zamezíte tak jejich zareznutí, což oceníte při její výměně. Někdo na zimní provoz používá klasické pedály a k tomu starší kotníkové zimní boty. Výhody jsou nasnadě: nášlapné pedály se rády ucpávají sněhem, což v tomto případě nehrozí, dále většinou nejsou potřeba návleky na boty, nebo drahé zimní tretry.

Pneumatiky - pro zimní použití je vhodnější použít širší plášť s hrubším vzorkem, nahuštěný na nižší tlak. Protože i v zimě může přijít defekt, je potřeba se na něj dobře připravit: Pumpičku, kterou s sebou vozíte na biku, je dobré rozebrat a promazat, případné zbytky vody mohou způsobit její nefunkčnost v nejméně vhodnou chvíli. Místo lepení je lepší mít náhradní duši (nebo dvě), lepení záplaty při teplotě pod bodem mrazu asi nebude to pravé ořechové.

Sedlo - není od věci vyměnit na zimu sedlo za starší, pokud tuto možnost nemáte, alespoň pravidelně ošetřujte povrch sedla - postačí již zmíněná Indulona.

Boty - v zimě trpí nejenom kolo, ale i tretry. Kožený svršek nakonzervujte k tomu určenými impregnačními prostředky, postačí silikonový olej nebo krém.

Osvětlení - v zimním období přichází brzy tma, proto není od věci vybavit si svůj stroj nezbytným osvětlením. Při použití bateriových světel počítejte s jejich omezenou vydrží. Když plánujete delší vyjížďku, vybavte se náhradními bateriemi. Pokud stále osvětlení nemáte, není od věci nalepit si na rám reflexní nálepky, jejich účinnost se ještě zvýší umístěním na rotující části kola (pedály, ráfky).

Očista - po návratu z vyjížďky se vyplatí kolo opláchnout vodou - případná usazená sůl nestihne začít působit. Po omytí nezapomeňte na dobré osušení, druhý den by vás mohla zamrznutá zapomenutá voda nepříjemně překvapit.

Pitný režim- není asi nic horšího, než si uprostřed vyjížďky loknout čaje, který byl sice ještě kousek od domu vařící, ale teď je z něj spíš ledová tříšť. Asi nejlepší řešení je Camelbag schovaný hezky do tepla pod bundu (to opravdu ve velkých mrazech). Problémem může být zamrzání tekutiny v náústku a hadičce, která k němu vede, což se však dá vyřešit zimním příslušenstvím (izolace nástku a izolační trubička) a nebo prostě musíte pít častěji v malých dávkách, aby tekutina nestihla zamrznout. Dalším možnosti jsou termolahve a nebo sportovní termosky, které přežijí i opravdu tvrdé zacházení.

Věřím, že uvedené tipy na přípravu kola na zimní provoz vám přijdou vhod. Nyní nezbývá než doufat v řádnou zimu s teplotami pod nulou, dostatečnou sněhovou nadílkou a velkým množstvím bez problémů najetých kilometrů.