Nejpoužívanější vnější vrstvou oblečení jsou bundy s membránou nebo se zátěrem. O tomhle možná už každý slyšel. Ale máte v nabídce přehled? Vyznáte se v rozdílech? Máte strach z nelehkého výběru? |
Nepromokavost je schopnost odolávat proniknutí vody zvenčí. Udává se zpravidla jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody - čím vyšší vodní sloupec, tím větší nepromokavost. Za nepromokavý lze považovat materiál s vodním sloupcem už od 2000 mm, v praxi se ale vyžaduje 7000 - 20000 mm. Důvodem je prudké snižování nepromokavosti při zatížení materiálu (zejména tlak popruhů batohu, sezení ve sněhu, chůze mokrou trávou...). Předpokladem nepromokavosti jsou lepené švy - natavené plastové pásky na švech z vnitřní strany, kde by šitím narušený materiál promokal.
Prodyšnost je schopnost propouštět vodní páry, produkované lidským tělem, směrem ven. Udává se v gramech páry, které se mohou odpařit přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR - moisture vaper transmission rate) a bohužel ještě v několika dalších jednotkách. Tím výrobci své zákazníky trochu matou. Při chůzi tělo produkuje až 10000 g/m2/24 hod., při běhu až 25000 g/m2/24 hod. a při extrémní fyzické námaze až 35000 g/m2/24 hod. Prodyšnosti napomáhá výrazně odvětrávání, např. větracími otvory v podpaží. Propustnost vodních par membrány je stanovena podle metody, při které jsou simulovány reálné povětrnostní podmínky (teplota vody 30 °C, teplota vzduchu 21 °C, relativní vlhkost 60 %, rychlost větru 2 m/s). A sami víte dobře, co bývá reálné. Nečekejte zázraky. Žádná membrána nezabrání tomu, že by jste se pod ní nezpotili. Ani když je na těle, ani když je v botách. Obě vlastnosti nepromokavost a prodyšnost se na každém člověku projeví jinak a tak není zvláštní, že se váš kamarád nepotí a vy ano. Příště to může být i naopak.
Větruvzdornost je schopnost bránit pronikání větru k tělu. Vítr je příčinou tzv. chill efektu, což je zkrátka ochlazování větrem.
Způsoby dosažení nepromokavosti a prodyšnosti
Zátěrem
se vytvoří tzv. klimatická membrána. Je to trvalá impregnace, nanášená
přímo na materiál v různě silných vrstvách. Obecně má horší poměr
nepromokavost/prodyšnost než membrána.
Membránou
- nejedná se o samostatnou látku, ani o impregnaci či zátěr, ale o
speciální vrstvu. Svou strukturou je schopna propustit molekuly vodní
páry a zabránit průchodu kapkám vody.
V provedení s volně vloženou membránou je membrána volně vložena mezi podšívku a svrchní materiál. Tímto způsobem se zachovají její parametry. Vyniká vysokým vodním sloupcem a prodyšností. Prodyšnost je omezena jen svrchním materiálem.
Další možností provedení membrány je její zalaminování. U dvouvrstvých laminátů
je membrána spojena pomocí laminace pouze s vnější tkaninou, zevnitř
bývá zpravidla volná podšívka. Laminováním se sníží parametry
nepromokavosti a prodyšnosti, zlepší se tím odolnost vůči poškození.
Tyto lamináty jsou lehčí a prodyšnější, než třívrstvé.
Třívrstvé lamináty
nejlépe odolávají mechanickému poškození, membrána je zalaminována mezi
vnější tkaninu i podšívku, tvoří s nimi jeden celek. Jsou samozřejmě
nejtěžší.
Značky dostupné na trhu
Membrány
integrované do ochranných vrstev oblečení jsou dnes produkovány celou
řadou výrobců. První, co asi každého napadne při vyslovení slůvka
membrána je Gore-Tex. Je pravda, že firma Gore je pojem. Ale
není nijak nedotknutelný. Gore-Tex je lehká a poměrně tenká membrána
vykazující kromě vynikajících hodnot nepromokavosti a prodyšnosti, také
vysokou větruvzdornost. Novější Gore-Tex XCR má navíc hodnotu prodyšnosti asi o čtvrtinu vyšší. O vlastnostech Gore-Texu jsme již psali. Polyuretanová membrána Gelanots
od nepříliš známé japonské firmy Tomen dokáže konkurovat velmi
kvalitními parametry nepromokavosti a prodyšnosti. Má také výbornou
elasticitu a oděruvzdornost, zachovává pružnost i v extrémně chladných
podmínkách. Používá se jako volně vložená Gelanots Liner (Q3) nebo ve
formě dvou- či třívrstvého laminátu Gelanots. Stejně tak hydrofilní
polyester tvořící známou polopropustnou membránu Sympatex profesional je vyráběný jako dvou nebo třívrstvý laminát. Opět jeho parametry dosahují požadavků náročných testů (ISO normy).
Novinka Columbie Omni-Dry dokáže odvést i sražené kapky vody na vnější krycí vrstvě, podobně jako Omniclima. Nejsou to totiž porézní membrány. Jsou vhodné do mrazivého počasí, kdy propustné membrány mohou mít problémy s odpařováním.
Nepromokavost a prodyšnost se díky možnostem výběru na trhu dá kombinovat. Kvalitní třívrstvou membránovou bundu užijete na sníh na lyže a na výlet po českých luzích vám postačí jen kvalitní zátěr.
Z dostupných nepromokavých či vodoodpudivých materiálů určitě stojí za povšimnutí např. zátěry Activent, Concordia, z
membrán zmíněné Omni-Dry (Columbia), Omniclima a Memotex (BigPack), Hydrotex (Alpinus), Aquatex (Milo), Bretex, Porotex ad., na které jednoduše nezbyl prostor.
Většinou fungují na stejném principu jako výše zmíněné materiály, liší se pouze dosaženými parametry a cenou.
Principem dobré údržby je prevence. Praní nebo chemické čištění oděvy respektive membrány nijak nepoškozuje, pokud se dodržuje návod na štítku. Je dobré vědět, že se účinnost impregnace časem určitě sníží (ohybem, oděrem, teplotními změnami) a že ji lze obnovovat. Ať pouhým napařením žehličkou nebo opětovným nástřikem. Nezapomeňte na to, že funkčnost membrány souvisí přímo s kvalitou vnějšího materiálu. Pod mokrou tkaninou nemůže fungovat. Bohužel to platí také u bot s membránou.
Rozhodování
jakou membránu zvolit nechte na zdravém úsudku, dobře zvažte,
zda oblečení do extrémních podmínek můžete na svých cestách využít a
jestli není lepší třeba za ušetřené peníze jet někam ještě jednou.
Přejeme šťastnou ruku při výběru.