GT – Krkonošský maratón 2003

Je sobota 12. července 2003. V Lomnici nad Popelkou to vypadá, jako by se tu žádná událost nekonala. Prostě normální sobotní ráno. Jediné co nás ujišťuje, že jsme tu správně, jsou ukazatelé na sloupech, které nás navádějí do lyžařského areálu „V Popelkách“, který je kousek od obce a kde se už vše chystá k druhému ročníku GT – Krkonošského maratónu. Parkujeme a jdeme na prezentaci. Vše probíhá bez front a v klidu. Dostáváme číslo a triko s motivem Bajkera Samuela, které je velmi zdařilé. Nad našimi hlavami se honí mraky. Váháme, zda uvěřit předpovědi, jenž hovoří o dešti, který má přijít přesně v čase závodu. Po drobných přípravách vítězí optimismus.

Start na 100 km je plánován na 8.30. Jedeme se podívat. Stovkaři vypálili vpřed. Zaujímáme jejich místo a snažíme se ukořistit dobrou pozici. Start na 100 km je plánován na 8.30. Jedeme se podívat. Stovkaři vypálili vpřed. Zaujímáme jejich místo a snažíme se ukořistit dobrou pozici. Počasí se opravdu umoudřilo a začíná být teploučko. Také zlatý koláč občas vyleze. Odhazujeme návleky na ruce. Je"pár minut do 9 hodiny. Blíží se čas, kdy odstartuje naše skupina zápolit na 40 km okruh. Posloucháme obligátní informace o značení, organizaci, apod. „Boom“. Výstřel nás posílá do boje. Hned na začátku dochází k pádům. Může za to velmi rychlé zúžení tratě hned za páskou. V následném stoupání to není o moc lepší (snad s tím něco do příštího ročníku udělají). Špice pole, které mělo to štěstí a nic je nezabrzdilo, se rychle vzdaluje. Dle profilu, který jsme stáhli z internetu, půjde o rychlý závod, hlavně v jeho první části. Opravdu tomu tak je. Po úvodním lesním stoupání, následují většinou zpevněné cesty, na kterých je největším nebezpečím štěrk a kamení, které opravdu můžou zatopit. Většině to nedá a brzdí těsně před změnou směru jízdy, což je občas odměněno poznáním přírody mimo trať (i já měl to potěšení).


Hned poté vjíždíme na asfaltku, která nás žene do Veselé a Křečovic. Za Křečovicemi mírně stoupáme, opouštíme silnici a jedeme do Rovenska pod Troskami, kde se opět napojujeme na asfaltku. Tato úvodní část je vzhledem k častému klesání velmi rychlá a ukazatel průměrné rychlosti lahodí lidskému oku. Nic však není bez konce a cesta se pomalu začíná zvedat. Nejde o nějaké zběsilé stoupání, ale o táhlé postupné (200m na asi 6-7km), které se opět mění na v cestu mimo komunikaci. Projíždíme Bitouchovem asi na 14km. Chvíli ještě stoupáme po silnici a hurá opět do lesa. Valíme to přes Pekloves a Doubravice na okraj Železnice, kde je občerstvovací stanice. Cesta je opět spíše plná klesání.


Po průjezdu občerstvovačkou, začíná obávané a dlouhé šplhání na vrchol Tábora (678m), kde se nachází vrchařská prémie. V lese je sice trochu bahna a kořenů, ale jinak celkem dobrý. Jelikož jsme jeli tento závod poprvé, měli jsme ze šplhání trochu obavy. Nakonec se ukazují jako zbytečné. Není to tak hrozné a dá se to vyjet celkem v klidu. Po dobytí vrcholu už zbývá do cíle jen cca 6-7 km, převážně po rychlých úsecích. Šlapeme do toho. Jede se opravdu naplno. Poslední kopeček z Košova na Morcinov a hurá do cíle. Ještě trochu kličkování v lese a jsme tu.


V cíli vládne klid a dobrá nálada. Napomáhá k tomu slunečné a teplé počasí. K jídlu jsou připraveny párky, těstoviny a samozřejmě nechybí zlatý mok. K dobré pohodě přispívá ukázka spinningu a vystoupení hudební skupiny, která hraje opravdu skvěle. Lákající atrakcí jsou skokanské můstky postavené přímo v areálu. Šplháme, samozřejmě, na ten nejvyšší. Je z něj opravdu krásný výhled na Krkonoše a jejich okolí. Po dojezdu všech účastníků, vyhlášení výsledků a tombole následuje další program.


Celkově lze označit akci jako úspěšnou. Trať byla moc pěkná, značení dobré a pořadatelů na trati dostatek. Sice jsme několik připomínek na téma bloudění zaslechli, ale osobně jsme se s tímto problémem nesetkali. Co nám ale chybělo, byly průběžné výsledky po dojetí jednotlivých účastníků. Také časový plán byl trochu nešťastný a mnozí účastníci odjeli domů ještě před vyhlášením. Jinak jsme odjížděli spokojeni a moc se těšíme na další ročník.

Bylo to Super.