Léto trochu jinak

Mnozí z nás jsou zvyklí trávit letní prázdniny a dovolenou doma, nebo nanejvýš ve vlasti. Je jistě krásné, poznávat ty nejbližší pozoruhodnosti a cestovat ať již pěšky, na kole, stopem, nebo vlakem. To všechno se dá ale postupně za život procestovat po částech - o víkendech, při nečekaných dnech volna, při náhlém lákavém počasí v obvykle jinak chladnějších dnech, mnohé poznáme při pracovních, sportovních, či rodinných akcích. Necháme-li si něco na později, budeme moci objevovat dosud nepoznané i ve stáří, až se nám nebude chtít cestovat daleko.

Cestování v zahraničí nám ale nabízí mnohem víc a právě mladí by dnes měli co nejvíce poznávat v cizině to dobré, co u nás chybí, co by mohlo náš život a znalosti obohatit.

Některé z nás odrazují předsudky z dob totality, kdy cestování do zahraničí bylo podmíněno zajištěným ubytováním, devizovými přísliby, limity valutového vybavení, neznalostí jazyků, nedostatkem podrobných map a propagandou o imperialistických choutkách kapitalistů. Tyto obavy se přenesly z rodičů a prarodičů na dnešní mládež a ta spolu s vlnou počítačového zápecnictví dnes ztrácí touhu po opravdovém nestrojeném dobrodružství a poznávání.

Při dnešních otevřených hranicích stačí jen najít vhodný způsob dopravy k vycestování a za pár hodin noční jízdy už se můžeme prohánět po cyklostezkách alpskými údolími, vystupovat po bezpečných stezkách do třítisícových výšek, řádit na horském kole po nebetyčných horských stezkách, kde nás nebudou nahánět dotěrní a pokutychtiví ochranáři, toulat se po pobřežích moří. Pod námi budou horská jezera, hluboká údolí, mnohde vyjedeme i k samotným ledovcům. Vodáci mohou sjíždět spoustu horských i ledovcových řek, jezer i putovat podél mořského pobřeží. Všude v těchto místech nás obklopuje obrovský prostor, hloubky, svoboda, čistá příroda a přátelští lidé.

Sám se svými přáteli takto jezdím i několikrát ročně do všech možných okolních koutů Evropy a za pakatel jízdného si užíváme neobyčejně čisté přírody, klidu, pohody, svobody, poznávání, skutečného nestrojeného dobrodružství. Ochrana přírody je tu založena na inteligenci turistů samotných, kteří přírodu svou přítomností těžko ohrozí. Průvodce, ubytování, ani zajištěnou stravu nepotřebujeme. Všude se všechno nabízí, nikde nejsou na nic fronty, nocovat lze při určitých zásadách téměř všude v přírodě a v nouzi je vždy nablízku nabídka ubytování bez přirážek zprostředkovatelů.

Kam nás nedoveze náš oblíbený přepravce, tam dojedeme místní dopravou, nebo často jezdíme se svými jízdními koly. Někdy jedeme do hor, jindy po oblíbených říčních cyklostezkách. Jezdí s námi i spousta horských cyklistů, kteří vyjíždějí z kempů po okolí a po pár dnech se přesunou dál. Určitě by se uspokojili i specialisté na horské stezky a stezičky, kde sklony sjezdů dosahují až 30%. Vše se udává v neskutečně krásném prostředí, ať již v Dolomitech, Alpách, rumunských Karpatech, v Řecku, nebo na Korsice. V poslední době začínají naši lidé putovat na kolech i pěšky po mořském pobřeží, zejména po Korsice, Sardinii i v Řecku, kde je až do října stálé teplé slunečné počasí a moře stále ke koupání. Popularitu získávají i velmi příjemné trajektové plavby, které jsou zejména pro studenty cenově přijatelné. Je na každém z nás, jaký způsob cestování vybereme a za jakým cílem se vydáme, jak si trasu a pozoruhodnosti nastudujeme a jak se na ni fyzicky připravíme. Pro toho, kdo nechce tahat na zádech batoh je vítaným řešením jízdní kolo, které zátěž uveze bez naší větší námahy. Praktické nafukovací lodě nevyžadují ani doprovodné vozidlo. Zažil jsem i skupinu přírodovědců, kteří cestovali s kajaky autobusem a dál vlakem do delty Dunaje.

Je pravda, že ceny jízdného u nás se v posledních létech rychle přizpůsobují kvalitní západní úrovni, ale je to jen jednostranné přizpůsobování. Vyššími cenami si více cestujících naši dopravci spíš odradili a na investice do kvality v příštích deseti létech nebudou mít. Cestování osobním automobilem je finančně i organizačně náročné, na auto zůstáváte stále vázáni. Nemalé je i riziko odcizení, nebo vysoké náklady na odstranění poruchy v cizině.

Ceny mezinárodních vlakových jízdenek jsou závratné, dá se ještě tak slušně cestovat na východ za vnitrostátní jízdné a hranice překračovat pěšky. Autobusové mezinárodní spoje na sebe nenavazují a ceny jsou stanoveny na průměrné obsazení, jsou tedy spíše vyšší.

K řešení se tedy nabízí dvě možnosti přepravy do ciziny :

Formou tzv. spolujízdy, kdy Vám zprostředkovatel nabídne prázdné místo v nějakém vozidle ve Vašem směru.

Sezónní autobusová kyvadlová doprava.

Druhá možnost se jeví jako všestranně velice výhodná a je využívána ve spoustě zemí světa. Ceny jsou kalkulovány na vysoké obsazení sedadel, jsou tedy poměrně nízké. Objednáte-li si jízdenku s dostatečným předstihem máte jistotu, že se jízda uskuteční a můžete si dokonce vybrat polohu místa k sezení. Pokud autobus vozí vlek, můžete si za příplatek nechat přepravit jízdní kolo, nebo nafukovací člun. Tyto pravidelnou linkou neprovezete. Pro nás nemajetné cestovatele a studenty je tento způsob cestování velice výhodný, je jen někdy problém se o takovém spoji dozvědět. Pokud máte zájem o bližší informace, kontaktujte mne na mem majlu a ja vam poradim.

Bylo by škoda, zůstávat v letní sezóně doma a přijít tím o neobvyklé zážitky a poznatky. Mohu potvrdit, že nejschopnější manažeři, ředitelé, podnikatelé a organizátoři vyrůstají z horolezců, cestovatelů, vysokohorských turistů a sportovců. Nezůstávejte při zemi a zkuste něco nového. Budete silnější, schopnější a všestrannější, nic Vás v životě nerozhází.

Hodně chuti a zdaru při příštím cestování přeje Jirka