Kudy vede cesta k trenažéru

Mít krásnou, suchou silnici jen pro sebe. Pořádně si zajezdit za příjemné teploty. Ještě tak občerstvovačku na každém kroku a nemuset nic vézt sebou. A to vše v zimě. Jo, ale to je jen sen, který sní mnozí z nás. Proč si ho tedy nevyplnit velmi jednoduchým způsobem - koupit trenažér.

Nebudete tak odkázáni na rozmary počasí. Ochranou před mrazem, deštěm a brzy zapadajícím sluncem vám totiž bude uzavřená prostora. Nestane se vám tak, že vás předjede babička s nákupem, když se vyhýbáte autu které kolem sebe roztřikuje kašovitou hmotu neznámého původu určitě obsahující sůl, jenž má blahodárné účinky leda tak na ropáky.

A tak můžeme tělo za příznivých podmínek nenechat zapomenout na specifický pohyb cyklisty i v období, kdy neporoučíme větru, dešti.

Takové najíždění kilometrů v zimě a pilování techniky jízdy není špatná věc, ovšem již za pár desítek minut nám to může připadat jako děsný stereotyp a po delší době někteří "jak lvové hlavou bijem o mříže", respektive řídítka, či si přes hlavu přehazujeme ručník, abychom nemuseli zírat na tu blbou zeď, kterou by měl někdo konečně vymalovat.

Nechcete-li se dostat do takového stavu, musíte si čas nějakým způsobem zpestřit. Zkusit můžete televizi, kterou si postavíte před sebe a určitě nezapomeňte na dálkové ovládání, protože kdyby se tak stalo, věřte že vás čekají vaše nejmíň oblíbené pořady. K zahození není také dobré CD, či výuková kazeta cizího jazyka, to kdyby jste se potřebovali ještě více sebezdokonalovat.

Zábava je nachystána, ovšem zapomenout ještě nesmíte na pořádnou zásobu vody a také něčeho na zub, i na trenažeru můžete být dehydratováni, či si prožít hlaďák.

Dres, tretry a hlavně ručník a můžeme jít na věc.

Hned na začátku zjistíte, že se potíte více jak normálně. Ano, nejste ochlazováni žádným vánkem. Řešení je opět jednoduché. Vytáhněte větrák, který používáte v létě a umístěte ho před sebe. Ihned vám bude příjemně, i když následující den vaše dutiny budou protestovat proti další aplikaci tohoto prostředku.

Umístíte ho tedy za sebe a rázem jedete s větrem v zádech. Psychika dokáže neuvěřitelné věci a tak dosahujete lepších výsledků, jak den minulý. Po několika hodinové jízdě si vaše záda tuto skutečnost zapamatují a nebudou chtít se vrátit do podoby správného Homo Sapiens. Nechcete-li vyzkoušet tyto praxí získané zkušenosti, nechte větrák větrákem a usedněte na kole bez něj.

Nádhera. Na videu záznam Vuelty, nikdo vás neruší, můžete se soustředit na správnou techniku šlapání. Ouha. Prvních patnáct minut.

V moment kdy jste zahřáti na správnou teplotu, sledujete napínavé drama cyklistů v televizi, jedete dle vašich představ, někdo vchází do dveří a zařve. "Proboha, proč to dělá takovej kravál, vždyť to práší, jak ti to bude ještě dlouho trvat, potřebuju pomoc najít velikonoční ozdoby" /přestože máme těsně po Vánocích/.

Dočkáte se ale také oprávněné námitky ohledně vašeho potu, který stéká na drahý koberec. Nechme ho být, dá se vyměnit ale pozor na vaši silničku, či bajka. Raději obalte horní trubku rámu, představec i řídítka ručníkem, protože váš agresivní pot by mohl způsobit korozi.

Nezapomeňte také na heslo: "Dobrá kniha, nejlepší přítel člověka."

Já osobně upřednostňuji 250 stránkovou publikaci jistého soudruha, který by mohl považovat za čest být podložen pod předním kolem. Zadní kolo upevněné v trenažeru je totiž výše a tak abyste získali odpovídající polohu, použijte právě tohoto skvělého společníka.

Nyní již znáte krásy cyklistiky na trenažéru, nicméně ve vzduchu nám ještě visí otázka, jaký typ zvolit?

Pokud chcete svezení s komfortem na tichém trenažeru, zvolte magnetický, či hydraulický model. Uslyšíte tak televizi, rádio, v některých případech bohužel i vaši ženu, či přítelkyni. Bát se ale nemusíte ani hlasitějších trenažerů se vzduchovou vrtulkou. V bytu vám sice udělají prašnost přibližující se uhelným dolům, nicméně stačí zvolit tu správnou místnost kde trocha prachu vadit nebude a do uší si můžete dát sluchátka....a šlapat... a šlapat.... a šlapat....