GT Krkonošský maraton napoprvé

Je pátek 12. července pozdní odpoledne a Skiareál V Popelkách u Lomnice je jedno velké mraveniště. Lidé v žlutých třičkách pobíhají sem a tam, přijíždí desítky aut s bajky na střechách a louka pod lesem se plní stany. Důvod je jednoduchý, již zítra zde bude odstartován první ročník GT Krkonošského maratonu na horských kolech a přípravy jsou v plném proudu. Na nic se nesmí zapomenout, zvládnutí prvního ročníku je nejdůležitější krok k tomu, aby si maraton získal dobrou pověst a napřesrok sem nalákal ještě více lidí.

Centrem mraveniště je objekt pod skokanskými můstky, kde je vybudována improvizovaná kancelář závodu pro prezentaci závodníků a zázemí pro pořadatele. Nechybí připraven stánek, zatím vymetený, s občerstvením, pódium promotéra závodu a stánky sponzorů závodu a jiných vystavovatelů sportovního vybavení zaměřených na cyklistiku. Přijíždí auta s pitím k zásobení občerstvovaček na trati.

Pár lidí se vydává na trať zkontrolovat značení trati, případně dovyznačit nepřehledné úseky. Maraton je určen jak pro širokou veřejnost, tak i pro profi závodníky. Součástí akce je i "Malý Krkonošský maraton medvídka Čoky". Po projetí cílem obdrží každý závodník občerstvení zdarma. Vyhlášení výsledků s velmi zajímavými cenami proběhne přímo v areálu po dojetí všech závodníků. Pro všechny účastníky je připravena zajímavá a bohatá tombola. Závod se bude odehrávat na dvou délkách tratě, 40 a 100 km a jezdci překonají převýšení 850 respektive 2100 metrů. Budou pro ně připraveny na delší trati 4 a kratší jedna občertsvovací stanice a závodníky povedou cyklisticky velmi atraktivním terénem, mezi jehož dominanty neodmyslitelně patří Tábor (678 m n.m.) a Kozákov (744 m n.m.).

V 18 hodin jsou již připraveny stolky k prezentaci a pečlivě označené podle délek tratě a s tím spojenými kategoriemi. Prezentace probíhá bez jakéhokoli v zdržení. Po doložení dokladu o zaplacení startovného přijímáme igelitku s více či méně nezbytnými věcmi k závodu, startovní číslo s drátky k uchycení, pamětní tričko a pár letáků sponzorů. Prezentace byla vyřízena během několi ka desítek vteřin. Vše funguje nad očekávání a k dobré náladě přispívá slunečné počasí a nádherné prostředí údolí lyžařských můstků. Těšíme se na zítřek.

Je sobota ráno a budí nás paprsky ranního slunce. Proti předpovědi to vypadá na další slunečný den. Reprodukovaná hudba zve opět závodníky k prezentaci. Přihlášených závodníků je nakonec neočekávaných 581, kteří spolu změří své síly na obou tratích. Probíhá poslední doladění strojů, rozcvičení a nezbytné odskočení. V 8:30 se vydávají na trať 100-kaři, půl hodiny na to se vydáváme na kratší z tratí i my.

Volba prudkého kopce nedlouho po startu, aby se balík závodníků roztrhal, se ukázalo jako velice prozřetelné a tak rychlé úseky následující jsme absolvovali s bezpečnými rozestupy a ve sjezdech, kde nechyběly velké kameny a místy násypy písku , se nezrodila žádná velká kolize. Táhlé přejezdy po silnici moc radosti odkojencům terénu nepřinesly a nesly se ve stylu „kdo nejede ve skupině, nejede vůbec„. Když se vytvořila skupinka, která na silnicích spolupracovala, tak se dalo docela dobře nahnat. První část trati byl celkem jednoduchý , zpevněné cesty střídaly silnice a pořádný terén jsme neviděli. Jediný nepřítel byl písek, šotolina a kameny, které si vybíraly svou daň. Druhá část závodu byla vedena techničtěji a častěji jsme se museli opřít do pedálů. Povrchy trasy se však nezměnily, jen v jednom místě v lese se držela voda a tak i toho bahna jsme se nakonec dočkali. V poslední čtvrtině závodu jsme se vyšplhali na kopeček Tábor, kde jindy než při závodě můžeme obdivovat tamní výhled. Bez zvednutí očí k panoramatu Krkonoš jsme pelášili vedeni žlutými značkami dál. Na trase bylo zhruba na 60 pořadatelů, kteří nedovolili nikomu zabloudit. V závěrečném kilometru stálo za zmínku jen šikovně udělané navedení závodníků do cílové brány, kdy diváci mohli sledovat poslední počínání závodníka na louce areálu. Závodník projel takřka areálem a po objetí poslední chatky se řítil do cíle za zaslouživšího potlesku mnoha přítomných diváků. Myslím si, že tento maraton má na to stát se v dalších ročnících maratone m hojně navštěvovaným a velice oblíbeným a zařadit se tak po boku zaběhnutých maratonů typu Krále Šumavy a dalších. K propagaci maratonu samozřejmě přispěje i účast několika známých jmen, ať už jde o reprezentanta v klasickém lyžování Lukáše Bauera či celkového vítěze Bikemaratonce roku 2001 Vény Hornycha.

Tak takový byl první ročník GT Krkonošského maratonu v Lomnici nad Popelkou.