Rampušák 2002

Ve slunečný to sobotní den zavládl ve Štítech svou tvrdou, ale spravedlivou rukou vládce Orlických hor Rampušák. Opět po roce nám tak odstartoval populární cyklomaraton, který na svém startu přivítal téměř sedm set závodníků. Z toho bylo 320 silničářů.

Vydat jste se totiž mohli jak do terénu, na trasu dlouhou 30, 60 nebo 90 km, tak i na silnici - 200, nebo 120km. Silničáři si o délce trasy mohli rozhodovat na trati.

Tým organizátora Václava Vepřka neochromila ani vichřice s bouřkou, která den před závodem udělala nejen na Štíteckém náměstí pořádnou neplechu. Vše připravené se tak muselo opět dávat do pořádku. V sobotu ale již vše fungovalo bezchybně.

Na Rampušáka přijeli cyklisté a bikeři ze všech koutů republiky. Našli se zde také zástupci ze sousedního Slovenska a vůbec nejvzdálenějším účastníkem byl pan Strašil, který do Štítů přijel až z daleké americké Montány. Za velkou louží dle jeho slov má trvalé bydliště, nu a na rodné Šumpersko si jenom odskočil, což učinil i před rokem.

Jak tvrdí pořadatelé, celá akce je organizována hlavně pro závodníky. A mezi nimi se snad nenašel jediný, který by měl nějakou vážnou připomínku.
Všichni přihlášení závodníci si domů odváželi nejen pěkné vzpomínky, ale také pamětní keramické medaile. Tričko Rampušáka jste si museli již zakoupit.

Občerstvovačky byly také dostačující. Na silniční trati 200km jste se mohli občerstvit třikrát, na 120 km dvakrát. Bikery na 90 km trati čekalo pět občerstvovaček, na 60 km jste se osvěžili třikrát a na 30 km dvakrát.
Trasa byla tradiční, počasí přálo, tedy vše nahrávalo k dobrým výsledkům a pohodovým chvílím.
Tečku za povedeným sportovním podnikem udělalo slavnostní vyhlašování výsledků, bohatá tombola a poté diskotéka s Evropou 2.

Příjemná podívaná zde nebyla jen na dívky a vypracované závodnice, ale i na šumperské lyžaře, kteří připravili v Akrobat parku Aleše Valenty dvě vystoupení. Nutno podotknout, že to druhé proběhlo pod umělým osvětlením. Atraktivní show sledovalo přes 2 tisíce diváků, kteří potleskem rozhodně nešetřili.

Na Rampušáku bylo možno neustále něco sledovat a někomu fandit. Tradiční třicetikilometrové bikerské okruhy, po nichž vždy projíždíte místem startu a cíle potěší nejen diváky, ale i samotné bikery, neboť alespoň naše drahé polovičky i v průběhu závodu vidí, že se neflákáme, ale tvrdě makáme :).

Pestré zážitky, dobrou náladu, to přinesl i letošní Rampušák. A tak to má být.