Author Šela marathon 2002 očima přímých účastníků
| V sobotu 4.5. se jel první letošní MTB marathon - Author Šela marathon v Týně nad Bečvou. Pořadatel připravil pěknou 84 km dlouhou trať, bez výraznějších extrémů. Pokud jste tam nebyli, přečtěte si, jak to viděli naši dva účastnící se redaktoři. |
Start: sobota 4.5.2002 v 9:00h
Technická data:
délka: 84km, převýšení: cca 1900m,
Šela marathon je prvním ze závodů seriálu O nejlepšího bikemaratonce (vyhlašuje Cykloservis) a VELO marathon serie (vypsané časopisem Velo). Na startu se sešlo cca 1350 účastníků, časový limit pro zařazení do tomboly startovních čísel byl 8h.
Tolik fakta, nyní zážitky přímého účastníka:
Pohled první
Cesta na start
Do Týna nad Bečvou jsem dorazil v sobotu 7:15h, všude již byly patrné poslední přípravy na start. Vyjel jsem autem až k parkovišti pod hradem, kde bylo doporučené parkování. Nikdo však již neřekl, že parkoviště bude placené. Bylo to sice jen 30Kč, ale v propozicích o tom mohla být alespoň zmínka.
Příprava na start
Po zkompletování bajku (vozím ho vzadu v aute na sedadlech) jsem vyjel na nádvoří hradu k prezentaci. Zde mě čekalo první milé překvapení, prezentace probíhala rychle bez front a zmatků, dostal jsem číslo a igelitku s plakáty, tričkem atd. U okénka vstupu na hrad jsem nafasoval čip na měření času. Nyní jsem měl asi hodinu a čtvrt do startu, tak jsem se v klidu převléknul, pojedl tatranku a začal jsem se zavodňovat ioňťákem. Sbalil jsem si věci do Camelbaku, tady už jsem měl natankováno cca 2l ioňťáku a připraveny nezbytné věci pro absolvování marathonu (lékárničku, lepení, musli tyčinky). V podsedlové brašničce jsem dále vezl náhradní duši, multiklíč s nýtovačem a malou lahvičku s olejem na řetěz. Dal jsem si asi 10km volně na rozjetí a vydýchání nervozity a jel se zařadit se do startovního pole, které se začínalo rychle plnit. Do startu teď zbývalo asi půl hodiny.
Start - první kilometry
V devět padl startovní výstřel a více než tisícihlavý dav se pohnul dopředu, prvních zhruba 500m vedlo po asfaltu, pak se najelo na velice prašnou polní cestu a tady to začalo. Nacházel jsem se v druhé třetině startovního pole a přes zvířený prach jsem neviděl téměř nic a nedalo se ani dýchat. Část závodníků se vydala mimo cestu, přímo po poli. Bohudíky to netrvalo dlouho a po následné úzké asfaltce jsme začali stoupat do kamenolomu. Tady se dav zastavil a dále se už muselo pěšky. Po vystoupání nad kamenolom se jelo po polních cestách, až na nešťastný 14km. Proč nešťastný? Tady se trať beznadějně zacpala a dále se šlo jen a jen pěšky. Úzká lesní pěšinka s prudkými stoupáními a klesáními by byla za normálního stavu jetelná, ale v tomto počtu lidí to prostě nešlo. Tak všichni tlačili a tlačili - to mně jako MTB marathon moc nepřipadlo...
Po vymotání se z lesa jsme vystoupali poprvé na hrad Helfštýn, opravdu pěkný průjezd hradem byl „zpestřen“ kolečkem kolem stánku (proč?), kde vystavovaly firmy. Po projetí hradem, kde povzbuzovalo velké množství diváků, následoval sjezdík lesem, kde další početní krvelační diváci čekali na pády. Po vystoupání kamenitou cestou jsem dojel na první občerstvovací stanici. Hlad jsem příliš neměl, tak jsem si vzal pár banánů, dotankoval ioňťák (předchozí dva litry jsem bez problému vypil) a po lesní asfaltce jsem pokračoval dál.
Po rychlém asfaltovém sjezdu se jelo hodně lesem po úzkých pěšinkách, pole jezdců bylo již dost roztrhané, tak už to bylo celkem v pohodě. Jen občasné rozbahněné pasáže mně docela vadily, prostě nemám rád bahno...
Po vyjetí z lesa jsem přes most přejel Bečvu a následovala druhá občerstvovací stanice. Ta se mi líbila nejvíc. Byla umístěna do velké haly a měli tady opravdu vše, co slibovali. Jen začal docházet ioňťák, tak jsem to, co na mne zbylo, zředil cca 1:1 s čistou vodou, opět něco málo pojedl a u technické pomoci jsem si nechal promazat řetěz. Ten již byl značně zaprášen a vydával nepěkné zvuky. A vydal se na další cestu.
Dále to bylo celkem po rovině, až do obce Milenov, kde se začalo zvedat první drsnější stoupání, zde (na cca 45 km) již začali některým docházet síly a do nekonečného stoupání šli pěšky. Tady jsem nahnal snad 100 míst v pořadí, jel jsem pomalu svým tempem a předjížděl jednoho jezdce-chodce, za druhým. Po vrcholu stoupání se po zvlněných loukách dojelo na 3.občerstvovací stanici.
Opět jsem doplnil pití a strojovým tempem pokračoval dál. Spoustu lidí už zde vypadalo, že nikam nedojede a bezvládně leželi na zemi. Nezastavoval jsem a dál jel svým tempem - nechtěl jsem riskovat ztuhnutí svalů a rychlý konec.
Po rychlém lesním sjezdu přichází nejtěžší úsek závodu, stoupání z Pekla (byl to ale pěkný očistec). Stoupání má téměř 3km a dobře prověřilo především psychickou odolnost jednotlivých borců. Nahoře jako odměna čekala 4.občerstvovací stanice a zde už spousta bikerů ani nevěděla, jak se jmenuje...
Trasa dále vedla po širolých lesních cestách na nejvyšší bod - Popelov (628 m n.m.). Odtud už to bylo do cíle víceméně z kopce. Po sjezdu do údolí následovala jízda po hrbolatých loukách a cestách až k průjezdu pod silnicí a odtud k pontonovému mostu přes Bečvu. To už jsme byli zpět v Týně nad Bečvou a následovalo závěrečné stoupání po asfaltu do cíle na hradě Helfštýně.
Tady už mi nezbývala ani poslední kapka sil a velice zvolna jsem stoupal na hrad. Na sebevědomí mi nepřidalo, že mě lehce předjela místní paní s asi desetiletou dcerou na kolech...ale vytrval jsem a po šesti hodinách a čtyřiceti čtyřech minutách jsem přejel cílový koberec jako 774. v pořadí.
Další postřehy:
- parkování
i když v propozicích bylo uvedeno, že jediné parkování bude na parkovišti pod hradem a v Týně nad Bečvou bude parkování zakázáno, přesto zde stálo plno aut a ztěžovalo zejména výjezd na hrad.
- organizace
podle mého názoru perfektní, jediné co bych vytknul bylo to, že na občerstvovacích stanicích (2.3. a 4. v pořadí) docházel ioňťák (pořadatel zřejmě podcenil horké počasí) a možnost očisty po závodě (viz dále)
- očista
to byla jediná výrazně záporná část organizace závodu. Po absolvování takhle obtížného závodu je každy špinavý a spocený a chce se dobře umýt. Přistavit k umytí cca 1300 lidí jen jedno koryto se studenou vodou a ještě k tomu bez odtoku (použitá voda vytvářela kolem umývárny neuvěřitelné bahno!!), je velice, velice málo...
- mytí kol
probíhalo v podhradí pomocí wapky, tohoto jsem nevyužil, kolo si v klidu umyju doma
- počasí
nádherné letní, snad jen silnější vítr v otevřených partiích závodu ztěžoval maratoncům život
- měření času
probíhalo pomocí čipů, které proti záloze půjčoval pořadatel, po umístění na levém kotníku byl měřen čas po přejezdu speciálního koberce.
- tombola
tombola startovních čísel proběhla na hradě Helfštýn v cca 17:30, jako první cena bylo celkem slušný kolo - Author Sovereign
Autor: Lukáš Staněk
Pohled druhý
Již dva dny před startem sem přijížděli bikeři z celé České
republiky, ale nejen z našich luhů a hájů, ale také ze Slovenska,
Polska, Velké Británie a dokonce i Austrálie zde měla
své "želízko".
Sobotní ráno nás přivítalo slunečnou oblohou bez jediného
mráčku a tak snad nebylo bikera, který by s úsměvem na rtech
neosedlával svého bajka a nespěchal na start.
Tam čekaly dvě startovní zóny. První byla určena včasně
přihlášeným jezcům do 350. místa z absolutního pořadí Author Šela
marathon 2001 + až 100 jezdců s přidělenou divokou kartou. Druhá
zóna patřila pro startovní čísla 351 a vyšší. Řazení zde
probíhalo podle zásady: kdo dřív přijde, ten dřív vyjede.
Vzhledem k elektronickému zpracování výsledků byl každý
závodník vybaven čipem a přesně v 9.00 hodin za hlasitého
skandóvání "jedém!" se celá asi 1500 hlavá skupina dala do
pohybu. Tedy přesněji řečeno, začátek se dal do pohybu, zadnější
pozice si musely chvíli počkat, ale i na ně čekala 84 km trať s
převýšením 1900 metrů a časovým limitem 8 hodin - pokud jste
chtěli stihnout tombolu, jinak byl cílový limit 9 hodin.
Na trati se skutečně nedalo zabloudit, neboť stálé značení
doplňovaly PVC pásky a na každé důležité křižovatce naváděli
traťoví pořadatelé a ostatně i diváci lemující podstatnou část
trati závodu.
Bikeři si na Author Šela marathonu rozhodně přišli "na své",
trať závodu totiž nabízela jak "hravé" technické úseky, tak
odpočinková místa a to nejen na hojně zásobovaných
občerstvovačkách, kde byly přítomny také s přibývajícími
kilometry stále sympatičtější masérky, ale nabízela i ostré
výjezdy a sjezdy a možnost se ať už schválně, či ne osvěžit v
brodech, či při pádech z lávek. Podstatné je, že každý si
našel "to své".
Díky spolupořadatelství Armády ČR jsme si "užili" také
přemostění Bečvy speciálním hydraulickým mostem. Po jeho zdolání
čekal pro některé bajkery velmi dramatický výjezd na "nedobitý"
hrad Helfštýn, kde byl také cíl závodu. To vše za "burcující"
podpory fandících diváků.
Author Šela marathon nepřinesl "zábavu" jen bajkerům
účastnících se závodu, ale také jejich doprovodu a samozřejmě i
návštěvníkům této akce. Své umění předvedl silák Železný Zekon a
hlavně snad každého musela uchvátit exhibice Spacemana a bratrů
Procházkových.
Ve večerních hodinách "rozezvučela" nádvoří hradu kapela
D.U.B. a ve 20 hodin odstartovala koncert skupina Krausberry.
Snad i sebeunavenější bajker v tu chvíli zapomněl na únavu a vydal
se "křepčit" k pódiu.
Author Šela Marathon skutečně nelze vnímat pouze jako závod
horských kol, ale jako společenskou událost, kterou žil
přinejmenším celý region.
Autor: Vít Šoukal
|
|
|
|
| Aktuální recenze |  |
| Reelight SL100 Flash |
 |
S nástupem zimy a krátícími se dny jsem přemýšlel nad lepším osvětlením svého kola. Dilema nabíjení akumulátoru, anebo výměny baterií, jsem nakonec vyřešil úplně jinak, indukčními blikačkami Reelight SL100 Flash.
|
 všechny recenze |
| Stáhněte si z Bajku | |
| BAZAR aktuálně | |
23.10.2024 - poptávka
|
22.10.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
20.09.2024 - poptávka
|
19.08.2024 - poptávka
|
19.08.2024 - poptávka
|
18.07.2024 - poptávka
|
18.07.2024 - poptávka
|
|
Vytiskni článek
Informuj kamaráda o článku
Přidej vlastní názor
Slovník neznámých pojmů
